Svitavy

Město Svitavy se rozkládá na samotné hranici Moravy a Východních Čech na rozloze 3 133 ha, v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny, v nadmořské výšce 435 m n.m. Dnes zde žije 17 500 obyvatel, jejichž průměrný věk je 39 let.

Město vzniklo v místě středověkých kupeckých stezek, při brodu přes říčku Svitavu, kde bylo v polovině 12. století založeno malé sídlo při kostele sv. Jiljí. Opevněný kostel obtékaly vody řeky a potoků a není divu, že noví osadníci na sebe nenechali dlouho čekat. O místo se zajímal olomoucký biskup a v roce 1256 se v jeho listině poprvé objevilo pojmenování města – Svitavy. Svitavy se staly od 16. století městem tkalců a soukeníků. Do kroniky se toto období zapsalo zlatým písmem. Město postavilo radnici, opravilo hradby a své náměstí si měšťané postavili z kamene. V 18. století rozvoj města zastavily války o rakouské dědictví a hlavně obrovský požár v roce 1781, po němž se takřka celá zástavba ocitla v troskách. Železnice v polovině 19. století přivedla do města průmysl, zvláště textilní, který Svitavám vtiskl lichotivou přezdívku „západomoravský Manchester“. Honosné rezidence velkotovárníků, vystavěné v historizujících stylech koncem 19. století, doplnily industriální ráz města. Až do roku 1945 zaznívala na náměstí a svitavských ulicích němčina jako jazyk původních obyvatel.

Historie Svitav se odráží v mnoha památkách. Náměstí, zrekonstruované v letech 1993 – 1994, je pýchou města a učebnicí architektury. Duchovní obzor rozšiřovaly církevní chrámy – barokní přestavby zakryly původní románskou či gotickou podobu, ale kostely Navštívení P. Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století.

Dějiny jsou tvořeny příběhy lidí. K nejznámějším rodákům patří rozporuplný Oskar Schindler, významnou stopu zde zanechali mecenáši města V. O. Ottendorfer a J. Budig. Obětí nacistického běsnění se stal prof. Viktor Felber, rektor ČVUT. Mezi významné rodáky patří i řada umělců mnoha oborů lidské činnosti.

Současné Svitavy žijí moderním životem. Byly vybudovány nové inženýrské sítě a bytové i rodinné domy. Město se pečlivě stará o zeleň a pořádek ve městě. Obyvatelé mohou využívat multifunkční, kulturní a vzdělávací centrum Fabrika, ležící v bezprostřední blízkosti náměstí. Budova byla přestavěna z chátrající textilní továrny za podpory evropských fondů. Odehrávají se zde společenské a kulturní akce a výstavy. Návštěvníci Fabriky mohou využít městskou knihovnu, divadelní sál, kavárnu i restauraci. Sídlí zde i různé organizace a sdružení. K vyhledávaným společenským akcím města patří přehlídka filmů Projekt 100 a každý sudý rok se na jaře koná velká přehlídka amatérských pěveckých sborů. Prezentují se zde pěvecké sbory nejen tuzemské, ale i zahraniční. Oblíbené jsou i Svitavské letní slavnosti, které vrcholí vždy první zářijovou neděli Poutí ke sv. Jiljí a tradičním českým jarmarkem. Děti (ale nejen ony) si oblíbily Masopust a Vánoce ve Svitavách, kdy se většina kulturních zařízení ve městě oblékne do vánočního hávu, v muzeu se pečou perníčky a děti i jejich rodiče se seznamují se starými vánočními tradicemi.

Turistům může město nabídnout prohlídku pěkně zrekonstruovaného náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice. Mohou také navštívit muzeum a galerii, kde zhlédnou ojedinělou výstavu praček a prací techniky či stálou výstavu ze života svitavského rodáka Oskara Schindlera, zachránce 1 200 lidských životů v době holocaustu za 2. světové války, která nese název „Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler – spravedlivý mezi národy“. Jeho pamětní deska se nachází v parku u Langerovy vily – dnešní radnice – naproti domu, ve kterém se v roce 1908 narodil. V září 2009 bylo v tomto parku otevřeno Informační centrum a kavárna Oskara Schindlera, které vzniklo za přispění evropských fondů rekonstrukcí staré stodoly patřící k Langerově vile. Dolní část náměstí zakončuje bývalá Ottendorferova knihovna, dnes zvaná Ottendorferův dům, honosná budova, postavená v americkém stylu v roce 1893 byla financována svitavským rodákem Valentinem Oswaldem Ottendorferem žijícím v USA. V roce 2008 zde byl slavnostně zahájen provoz Muzea esperanta, které zabírá přízemí této krásné historické budovy.

Na spojnici strategických cest

Město Svitavy leží na spojnici důležitých obchodních cest. Tato poloha je výhodná nejen z hlediska ekonomického, ale i turistického. Výhodné je také dopravní spojení s blízkým Polskem. Poloha určuje i turistickou atraktivitu místa. V blízkosti leží krásná historická města Litomyšl a Polička, západním směrem „nabírá dech“ Vysočina, jen malá vzdálenost dělí Svitavy od Moravského krasu.

Svitavy jsou dnes rozvíjejícím se městem, kde jsou pro život obyvatel i návštěvníků vytvářeny ty nejlepší podmínky. Velké finanční prostředky jsou vynakládány na investiční výstavbu, na investice do životního prostředí, na podporu kultury a sportu. Postavily se stovky nových bytů a ve městě byla provedena celková obnova panelových domů. Podmínky pro příliv domácích i zahraničních investic, a tím pro zvýšení zaměstnanosti, vytvořilo město v podobě vybudování průmyslové zóny, kde už postavila svoji továrnu na výrobu netkaných textilií dánská společnost Fibertex a několik dalších tuzemských investorů, dále ve městě již od začátku 90. let 20. století působí také americká polygrafická společnost Westvaco.

Kam ve volném čase

Městské muzeum a galerie ve Svitavách je místěno ve vile z přelomu 19. a 20. století, která patřila tehdejšímu starostovi Johannu Budigovi. Ve sbírkovém fondu muzea jsou uloženy nejen obrazy, malované střelecké terče, umělecko-průmyslové předměty a vzácné knihy z Ottendorferovy knihovny z 19. století, ale především předměty přibližující život obyčejných lidí dvacátého století. Ve sbírkách najdeme dobové nářadí drobných řemeslníků, ale také historické předměty denní potřeby – praktické a krásné věci, které mají paměť a které se bohužel z našeho okolí nenávratně vytrácejí. Řekne-li se svitavské muzeum, vybaví se nám především dva pojmy : historické pračky a Oskar Schindler. Historické pračky jsou nejen praktické a svým provedením zajímavé a mnohdy i krásné, ale hlavně – v České republice neexistuje jediné muzeum, které by se věnovalo právě jejich vývoji. Stálá expozice zachycuje vývoj pracích strojů od těch nejjednodušších mechanických až po první automatické pračky. A nejen to – také valchy, prací a pěnící zvony, dřevěné plácačky, válečkové ždímačky, vyvářecí kotle, dobové mýdlo a prací prášky…

Svitavy mohou obyvatelům i návštěvníkům města nabídnou širokou škálu sportovního vyžití. Sportovci, jak výkonnostní, tak i rekreační, mohou od podzimu 2010 využívat nově zrekonstruovaný stadion Míru, který dostal nový název „Svitavský stadion“. Tento volnočasový areál nabízí nesčetné aktivity jak pro dospělé, tak i pro děti a seniory. Z možných sportovních a relaxačních aktivit jmenujme alespoň některé jako například okruh pro in-line bruslení s rondem, to je zázemím pro bruslaře s lavičkami, dětské hřiště pro větší i menší děti, kondiční hřiště pro seniory, asfaltovou univerzální herní plochu, tenisové kurty a tenisový klub, hokejový stadion, hřiště na pétanque. Součástí areálu jsou i dvě restaurace s terasami pro venkovní posezení a velké parkoviště pro návštěvníky areálu. Celý prostor parku zpříjemní návštěvníkům pohled na sochy, tedy řezbářsky, umělecky zpracované pahýly původních starých topolů do abstraktních tvarů, vyjadřujících pohyb. Město má i krytý plavecký bazén a v letních měsících koupaliště s tobogánem a hřištěm na plážový volejbal. Zánovní sportovní hala „Na Střelnici“ splňuje parametry zařízení i pro akce evropského formátu, například zápasy Evropské volejbalové ligy. Součástí haly je také uměla horolezecká stěna, sauna a fitcentrum. Dalšími místy sportovního vyžití může pak být také skatepark a hřiště na minigolf v areálu volného času „Cihelna“, hokejbalové hřiště, bowlingová a squashová hala. Za zmínku stojí také hřiště pro letecké modeláře, kteří dlouhodobě dosahují dobrých sportovních výsledků i v celorepublikovém měřítku Těm, kteří dávají přednost procházkám přírodou, lze doporučit dvě naučné stezky - „K pramenům řeky Svitavy“ dlouhou 2,5 km a 12 km dlouhou stezku „Na pomezí Čech a Moravy“ nebo návštěvu areálu rybníka Rosnička. Pro cyklisty je tu hustá síť cyklotras.