Svitavské památky a městský památkový okruh

I když město Svitavy svůj věhlas získalo rozvinutým textilním průmyslem, historie zde zanechala stopy v podobě prastarých kostelů, hřbitovů, soch a sousoší, památkové zóny na náměstí a mnoha veřejných staveb. Nechejte se okouzlit géniem loci tohoto města, kde vedle sebe vyrostly rezidence podnikatelů 19. století v kontrastu s dělnickými domky. Všechny významné památky jsou součástí památkového okruhu.

 

Městská památková zóna

Původně renesanční náměstí bylo po velkém požáru v roce 1781 přestavěno do nynější barokní podoby. Svou délkou podloubí a množstvím stavebních slohů se řadí ke skvostům měšťanské architektury v České republice. Velkorysá rekonstrukce náměstí v letech 1993–1994 přinesla městu nejen Cenu za regeneraci městského jádra od ministerstva kultury a ministerstva hospodářství, kterou Svitavy obdržely jako první v republice, ale ovlivnila i myšlení lidí. Pro obyvatele znamenala posílení  pocitu  zdravého patriotizmu a hrdosti na město, ve kterém žijí.

 

   Stará radnice a dům U Mouřenína

Původně právovárečný dům koupilo město jako budoucí sídlo radnice v roce 1538 od svitavského občana Michla Dyttericha. Radniční věž s hodinami a půlměsícem byla přistavěna až po velkém požáru města v roce 1781 a v roce 1849 dostavěna. Radnice je propojena chodbou s domem „U Mouřenína“, který patří k nejstarším a nejvýznamnějším domům na náměstí. Bydlívali v něm rodiny purkmistrů. Později se stal zájezdním hostincem. V roce 1776 zde přenocoval císař Josef II.

 

 

Pamětní desky na náměstí

Historii města a okolí významně ovlivňovaly války a s nimi spojené průchody vojsk. 2. února 1800  zde přenocoval na své zpáteční cestě ze Švýcarska do Ruska generál Suvorov. Pamětní deska, jejímž autorem je akademický sochař Josef Kadlec,  mu byla ve Svitavách odhalena v roce 1950. V roce 1994 byla na tomtéž domě odhalena pamětní deska svitavskému rodákovi  Viktoru Felberovi, rektoru Českého vysokého učení technického v Praze, který byl v roce 1942 popraven nacisty. V roce 2000 byla na fasádě Ottendorferovy knihovny odhalena pamětní deska svitavského mecenáše Oswalda Ottendorfera.

 

 

 

 

Wolkerova alej a Sponerova vila 

V místech někdejších hradebních příkopů byly od roku 1848 vysazovány aleje. Týkalo se to i severní strany města, od roku 1874 tzv. Severní aleje. Blízkost řeky Svitavy sem přivedla i průmysl a vyrostlo zde obří Ettlovo textilní impérium. Farský rybník zanikl a na jeho místě stála od roku 1862 nejstarší školní budova. Ta nepřežila povodně v roce 1997 a musela být zbořena, ale k nejcennější dochované stavbě patří Sponerova, tedy Ettlova vila – rodinná rezidence z roku 1887. Park, kdysi romantická zahrada s krápníkovou jeskyní a zříceninou hradu, je nyní dalším ze svitavských zákoutí. Alej byla revitalizována v roce 2010.

Kulturní centrum Fabrika

Ze starého objektu bývalé továrny firmy Ettl z roku 1925 vznikla moderní stavba víceúčelového kulturního a vzdělávacího zařízení. Od roku 2008 v něm najdeme městskou knihovnu s čítárnou, učebny, přednáškový sál, prostory pro zájmovou činnost a spolky, pro sociální organizace i pro podnikatele.

 

 


Římskokatolická fara

Cenná intaktní barokní budova fary římskokatolické církve pod hřbitovním kostelem sv. Jiljí patří ke skvostům místní architektury. Původní farní budova stála na levém břehu řeky Svitavy, v místech nejstaršího osídlování města. Je připomínána ve 13. století, i když její kořeny jsou pravděpodobně starší. Za úřadu olomouckého biksupa Františka, kardinála z Ditrichštejna a zdejšího faráře Andrease Marschalka, probíhaly od roku 1626 velké sbírky na výstavbu nové farní budovy. Za přispění samotného města a jeho primátora byla v roce 1636 stavba dokončena.


 

Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Jiljí je nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách, byl založen premonstráty kolem roku 1150. Původně byl vystavěn v románském slohu, postupně byl však přestavěn do nynější raně barokní podoby. Ta pochází z druhé poloviny sedmnáctého století. Zařízení kostela je barokní, ze 17. a 18. století. Na oltářním obraze namalovaném svitavským rodákem Ludvíkem Geisslerem je zobrazen sv. Jiljí před loveckou družinou.


 

Městský hřbitov

První zpráva o městském hřbitovu se objevila v roce 1576. Starobylá kostnice je o sedmdesát let mladší. Ve starší části hřbitova se nachází řada hrobek významných obyvatel Svitav a také mnoho umělecky cenných náhrobků. Pozoruhodné jsou například hrobky rodin svitavských průmyslníků Langrů, poštmistrů Wernerů či hrobka podnikatele a poslance říšské rady Hugo Albrechta. V centrální části hřbitova stojí kovový kříž, který připomíná oběti druhé světové války. Nachází se zde kostel svatého Jiljí, který je nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách.

 

 

Svitavské barokní sochy

Ve městě se nachází řada barokních soch z 18. století, které patří k významným uměleckým památkám města. Kromě morového sloupu na náměstí je to Socha Nejsvětější trojice z dílen sochařů tak zvaného Pacákovského okruhu, která je umístěna v ulici U Tří dvorů. Vztah místních obyvatel ke sv. Janu Nepomuckému je patrný ze sochy tohoto světce před římskokatolickou farou a ze sochy umístěné  v Brněnské ulici od svitavského sochaře Jiřího Heinze z roku 1725. Cenná je barokní kašna svatého Floriana se sochou tohoto světce v horní části náměstí a také socha Pieta u křižovatky ulic Pražská a Olbrachtova (1713).

 

 

 

 

Ottendorferův dům

Původně budova veřejné knihovny a čítárny byla slavnostně otevřena za přítomnosti zakladatele - svitavského rodáka a mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera v roce 1892. Knihovna vlastnila na 22 tisíc svazků a byla největší  německou veřejnou  knihovnou na Moravě. V roce 1929 ji navštívil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 2000 byla Valentinu Oswaldu Ottendorferovi u příležitosti stého výročí úmrtí odhalena na budově bývalé knihovny pamětní deska. Dnes je budova jedním z významných kulturních stánků města.

 

 

Městské muzeum a galerie

V městském muzeu a galerii jsou k vidění uměleckoprůmyslové sbírky celého regionu.  Muzeum se může pochlubit také největší sbírkou pracích strojů v České republice. Expozice zachycuje jejich vývoj od nejjednodušších plácaček a valch z různých materiálů přes dřevěné mechanické až po plně automatické pračky. Své místo má v muzeu také Oskar Schindler, svitavský rodák, který se na konci druhé světové války zasloužil o záchranu 1200 Židů. Jeho příběhu je věnována stálá expozice Hledání hvězdy Davidovy. V prostorných výstavních síních se střídají výtvarné výstavy našich a zahraničních výtvarníků.

 

 

 

 

Kostel sv. Josefa

Pseudorománský trojlodní kostel svatého Josefa, tak zvaný červený kostel, byl založen v roce 1894. Hlavní oltář, čtyři postranní oltáře a bohatě zdobená kazatelna jsou dílem Ferdinanda Stufflesseraze Svatého Ulrychu v Tyrolích. Ke kostelu patřil původně klášter redemptoristů, který však byl při celostátní akci proti klášterům v roce 1950 zrušen a místní redemptoristé byli odvezeni do oblasti Králík. V klášterních prostorách se nyní nachází lůžková oddělení městské nemocnice.

 

 

Zbytek městských hradeb

Z původního městského opevnění se do dnešních dnů dochovala pouze jedna bašta. Hradby města byly postaveny po roce 1389 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Měly tři brány – Horní na úrovni Hrnčířské ulice, Dolní poblíž muzea, Prostřední za starou radnicí - a v místě dnešního hlavního vjezdu na náměstí fortnu, neboli krytý průchod. V době hospodářské krize ve druhé polovině 19. století zasypávali svitavští nezaměstnaní obranné příkopy, postupně se bouraly i hradby. Na místech hradeb byly vysazeny aleje.

 

 

 

 

 

Park Jana Palacha

Městský park se nachází u Langerovy vily a je jednou z nejvýznamnějších ploch veřejné zeleně ve městě. Jeho citlivá kompozice spolu se zahradními prvky tvoří  významné architektonické dílo. V parku je umístěno sousoší Mateřská láska, kterou nechal zhotovit svitavský mecenáš Ottendorfer na památku své matky Kataríny, a také pamětní deska Oskara Schindlera. Z botanických zajímavostí se zde nachází liliovník tulipánokvětý, jinan dvoulaločný a břestovec západní.

 

 

 

Langerova vila

Pseudoklasicistní vila byla postavena v roce 1891 pro bohatou  rodinu svitavského továrníka Julia Langera. Rodina Langerů se dostala ve 30. letech 20. století do finančních potíží a budova se stala majetkem městské spořitelny. Ta ji v roce 1933 pronajala městu, které budovu v roce 1942 od spořitelny odkoupilo a dodnes sídlí v jejích prostorách městský úřad. 

 

 

 

 

Pamětní deska Oskara Schindlera

Pamětní deska Oskara Schindlera se nachází naproti jeho rodnému domu v Poličské ulici. Oskar Schindler se narodil ve Svitavách v roce 1908 a byl zde znám svým světáctvím. Na konci druhé světové války se zasloužil o záchranu 1200 pronásledovaných Židů a po válce byl za tento svůj čin oceněn řadou světových prestižních cen. Zemřel v Německu roku 1974. Pohřben je na hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. Do povědomí lidí na celém světě se však dostal až po natočení filmu „Schindlerův seznam“ režisérem  Stevenem Spielbergem v roce 1993. Deska byla slavnostně odhalena v roce 1994.

 

 

 

 

Klášter Milosrdných sester sv. Vincence

Klášter Milosrdných sester sv. Vincence byl založen v roce 1867 místním rodákem a prelátem Dómu svatého Štěpána ve Vídni Thomasem Christem, který je pohřben na svitavském hřbitově. Klášter živily výnosy z rozsáhlého hospodářství a také podpora mecenášů. Řeholní sestry zde pečovaly o nemocné, seniory a opuštěné děti, zajišťovaly také ošetření nemocných v městské nemocnici a výchovu sirotků v městském sirotčinci. Dnes sídlí v budově kláštera Seniorcentrum a Ústav sociální péče.

 

 

 

Vyšší zemská reálná škola

Budova byla otevřena v roce 1897. Na svou dobu byla velmi dobře zařízeným a jedním z nejmodernějších ústavů v regionu. Pro potřeby školy byla zřízena i botanická zahrada ve školním areálu. Vyučovala zde řada významných profesorů. Řádným profesorem byl například Anton Mudrak, autor publikací věnovaných dějinám města. Školu navštěvoval  i Oskar Schindler, byl však ze studií vyloučen. Po roce 1945 zde bylo zřízeno gymnázium. Dnes budova slouží jako základní škola.

 

 

 

Socha Osvobození

Socha mladé dívky jako symbol Vítězství byla slavnostně odhalena v roce 1948. Je nejcennějším dílem sochaře Josefa Kadlece z Borové u Poličky, žáka profesorů pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové, který se po skončení druhé světové válce přestěhoval do Svitav. Z Kadlecovy dílny pocházejí i některé další plastiky, busty a pamětní desky.

 

 

 

 

Budova bývalého sirotčince a starobince

V roce 1886 byla díky významné finanční podpoře svitavského rodáka Valentina Oswalda Ottendorfera otevřena nejen nová nemocnice, ale také budova městského sirotčince a starobince, kterou finančně zabezpečil. Ottendorfer, v té době významný a ctěný občan města New York, se slavnostního otevření obou institucí osobně zúčastnil.  Ještě roku 1925 zde  Milosrdné sestry sv. Vincence pečovaly o desítky sirotků a starých lidí. Dnes v budově sídlí základní škola.

 

 

 

 

 

Kostel Navštívení Panny Marie

Původně gotický kostel vznikl kolem roku 1250. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. Kostel byl během let několikrát upravován a zcela byl přestavěn po velkém požáru města v roce 1781. Tato přestavba vtiskla kostelu dnešní barokní podobu. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994. Kostel je farním kostelem Svitavské farnosti.

 

Věž kostela Navštívení Panny Marie

Pro návštěvníky města je vždy od června do září každou sobotu dopoledne a neděli odpoledne zpřístupněna věž kostela Navštívení Panny Marie na svitavském náměstí. Najdete v ní výstavku o historii a současnosti  kostelů a kaplí ve Svitavách, Kamenné Horce, Hradci nad Svitavou a Vendolí, část mobiliáře svitavských kostelů. Především se vám zde naskytne pohled z ptačí perspektivy na město, opravené náměstí a také Javornický a Hřebečský hřeben.

 

 

 

Morový sloup

Ani Svitavám se v dávné minulosti nevyhnuly morové rány, epidemie cholery a tyfu. Po těchto pohromách v 16. a 17. století byl na náměstí postaven v roce 1703  barokní sloup, který byl zasvěcen Panně Marii. Socha Panny Marie stojí na hlavním sloupu, obklopují ji sochy patronů a ochránců města – sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. V jeskyni sloupu je ležící socha sv. Rozálie.

 

 

 

Budova spořitelny

Významnou roli ve svitavském peněžnictví v polovině 19. století sehrála městská spořitelna. Ta byla založena v roce 1858 a sídlila v měšťanských domech na náměstí, kde měla ve sklepeních uloženy své pokladny. Během následujících let se bohatství ústavu tak rozrostlo, že v roce 1903 mohla být v horní části náměstí otevřena nová pseudoklasicistní budova s dominantními antickými sloupy. Z architektonického hlediska je to jedna z nejvýraznějších staveb na náměstí.

 

 

Židovský hřbitov

Židovská náboženská obec byla ve Svitavách založena až v roce 1888, přestože židovské rodiny zde žily už v 18. století. V roce 1902 byla postavena také synagoga, která ale byla v roce 1938 vypálena nacisty. Svůj hřbitov založili svitavští Židé  v roce 1892. I ten byl z velké části zničen – částečně během druhé světové války, ale hlavně v poválečném období. Zbytky židovského hřbitova byly pietně upraveny a jsou přístupné veřejnosti jako památka na židovskou menšinu žijící v minulosti ve Svitavách.

 

 

 

Více informací získáte zde:


Městský památkový okruh