Masopust a zabijačkové hody

Letos se koná v sobotu 8. března od 14 hodin na náměstí Míru ve Svitavách.

Masopust je jedním se zvyků, které upadly ve druhé polovině minulého století v zapomnění. Ve Svitavách jsme se tuto tradici pokusili vzkřísit v roce 2004 a přestože patří spíše na vesnici, rozhodli jsme se ji přenést na svitavské náměstí. Od roku 2011 masopustní veselí doplňuje každoročně vůně a chuť zabijačkových hodů.
Období masopustu trvá od svátku Tří králů po popeleční středu a končí masopustní obchůzkou – či veselicí. Po jejím ukončení začíná období čtyřicetidenního půstu – ten končí o Velikonocích. A protože v letošním roce připadly Velikonoce až na konec dubna, i masopustní taškařice se posunuly z mrazivých zimních měsíců téměř do jarního období.

O to, aby tento svátek zapomenut nebyl, se stará také skupina nadšenců ze tří obcí na Hlinecku - Vortové, Studnice a Hamrů. Masopustní průvod z Hlinecka připsala Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na seznam nehmotného kulturního dědictví v roce 2010 na svém summitu v keňském Nairobi. A právě tito nadšenci z Vortové přijedou letos už podesáté do Svitav. Na dolní část náměstí u kašny vtančí rej masek a muzikantů ve dvě hodiny odpoledne a poté, co maskám udělí starosta města před starou radnicí povolení k obchůzce, nás čeká na horním náměstí masopustní veselí – tanec, zpěv, smích, začerněné tváře kolemjdoucích pro štěstí a závěr obstará klasické porážení nejbujnější masky průvodu – kobyly. Chybět nebudou stánky s občerstvením – medovina, punč, valašské frgále, trdelníky a uzenářské a sýrové speciality.

Pravé české zabijačkové hody!
Pro každý větší statek byla tradiční zabijačka poctivou a pravidelnou slavnostní událostí, a to především v době masopustu. Ve Svitavách vytvoří atmosféru selského dvora na náměstí prostor s instalovanými „gránami“ s rozporkou a dřevěnými neckami. Těšit se můžete na zabijačkovou polévku, ovárek, jitrničky, tlačenku a domácí sádlo. Maso bude pocházet ze soukromého chovu Kamila Pavliše z Hradce nad Svitavou.

A jak takový masopust v podání Vortováků probíhá?
Do masek se strojí pouze muži, a to i do masky zvané Žena. Každá maska má určitou roli a také své místo v řazení průvodu: kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou. Po provedení obřadu žádosti starostovi města o povolení obchůzky hraje muzika, turci tančí a ostatní maškara si „rozebere“ obyvatele a ostatní přihlížející a dají se "do práce". Rasové nabízejí kobylku hospodáři a ptají se po zdravotním stavu hospodářských zvířat, ale dnes jde spíše o zdravotní prohlídky samotných obyvatel. Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. Slamění mají důležité poslání. Každá hospodyně utrhla ze slaměného stéblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu. Židi mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží. Za tuto všechnu "práci" je celá maškara obdarovávána pohoštěním skládajícím se především z koláčů, koblih a sklenky alkoholu. Na závěr se celá maškara sejde k obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jejího trupu. Po poražení kobyly všechny maškary sejmou čepice a utvoří kolem kobyly kruh, muzika hraje pohřební píseň. Po chvíli zahraje muzika opět zvesela " Kobylka malá.....", kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.

Po programu na náměstí přijďte do Fabriky na benefiční koncert, který od 17 hodin pořádá organizace Děti patří domů.

Blanka Čuhelová

Mediálním partnerem je Český rozhlas Pardubice.

Zuzana Pustinová