1849 - 1866

VI. KALENDÁRIUM DĚJIN MĚSTA SVITAVY

Sestavili: © Radoslav Fikejz a Vladimír Velešík
Zdroj: Fikejz, Radoslav – Velešík, Vladimír: Kronika města Svitavy. Svitavy 2006

léta 1849–1866

1849
17. března vydán obecní zákon.

Zakoupena městem za 7 500 zl. budova č. p.  239 na předměstí se záměrem zřídit v ní školu.

Nově zřízenému okresnímu úřadu město bezplatně 5. listopadu převedlo dům na Custodiengasse č.p. 58, pod podmínkou, že přízemní patro zůstane vyhrazeno pro dočasné ubytování vypovězených hříšníků. Tento dům by mohl být v 16. století zmiňovanou městskou věznicí.

1850
Zákonem z 26. března byly podle vzoru vídeňské komory zakládány obchodní a živnostenské komory.

Moravský a Český Lačnov se stal samostatnou obcí se všemi správními orgány.

První volby do nového magistrátu se konaly v sále Střelnice 26. - 28. července.

Řeznický mistr Andreas Noppes z věnoval 200 zl. na nemocniční fond ve prospěch nemocného služebnictva. Při ročním 5% úroku zbývalo ještě 110 zl., které měly uhradit cechy. Jejich členové tak získali možnost bezplatné komplexní zdravotnické péče. Prvním správcem fondu se stal obecní rada Anton Tempes a prvním lékařem městský fyzikus dr. Schneider. Samotná nemocnce zpočátku sídlila v domě č.p. 393.
Vedle toho se nemocniční pokoje nacházely při kostele sv. Floriána. 

Zřízeno četnické velitelství o počtu 6 mužů a roku 1852 byla ustavena uniformovaná městská policie, ozbrojená puškami a šavlemi.

16. listopadu pobýval ve Svitavách  pěší pluk Coloredo Mansfeld o síle 1 072 mužů pod velením majora von Scharschmied a zůstal zde do 8. prosince.

1850 - 60
Starostou zvolen Dominik Schwab.

1851
1. dubna otevřen poslední úsek železnice Brno - Česká Třebová.

Postavena městská vinopalna v dnešní ulici Jiráskova.

Zřízena městská nemocnice úsilím radního Johanna Antona Tempese a městského lékaře dr. Franze Schneidera. Nemocnice byla podpořena darem 200 zl. od kanovníka svatoštěpánského dómu ve Vídni Thomase Christa.

1852
Založena textilní firma Josef Sponer se sídlem na Kostelním náměstí.

Začalo dláždění hlavního náměstí. Stavební práce v této etapě skončily roku 1855 a město mělo vydlážděny i některé vedlejší ulice. Kromě toho byla zahájena příprava stavby kanalizace. Odpadní vody se kvůli rostoucímu počtu obyvatel staly palčivým problémem města.

Byla zřízena četnická stanice.

1853
10. ledna navštívil Svitavy zástupce arcibiskupa Maxmilián Beckka z Olomouce a věnoval školnímu stavebnímu fondu na novou školní budovu 2 000 zl. Současně se církev zřekla patronátu nad svitavskou školou.

Oprava střechy radniční věže, kterou provedl tesař Franz Jokesch. Za práci dostal 47 zl. Šindele byly zhotoveny z jedlového dřeva.

Zřízen nový hostinec majitele Thaddäuse Fausky v nádražní budově.

1854
Svitavami projížděl 3. června slavnostně ozdobený dvorní vlak s císařem Františkem Josefem I. a jeho chotí. Na svitavském nádraží se vlak zdržel 7 minut.

26. června byla císařem vyhlášena dobrovolná národní půjčka ve výši 500 mil. zlatých, na kterou bylo Svitavskými upsáno 84 000 zlatých. Pouze město samo upsalo 2 000 zlatých. 

26. října se stal novým svitavským děkanem Anton Kuhn.   

Výdaje monarchie na válečné podniky byly spojeny s drahotou a vysokou nezaměstnaností. Svitavští živnostníci jako Tempes, Budig a Freisler, kteří vyráběli zboží pro rakouskou armádu, se ocitli v problémech. Město zřídilo kuchyni, kde se od 15. března do konce května vyvařovalo denně 500 porcí polévky pro chudé. Náklady činily 851 zl. a byly hrazeny z výběru daní. Rok 1854 byl tak mokrý, že shnilo obilí. 

Nájemci pivovaru Dominik Schwab, Carl Strakele, Ludwig Tempes a Anton Geier postavili vlastními náklady sklep na skladování ledu pro 4 000 džberů piva.

Založena továrna na zpracování bavlněné, lněné a jutové příze, barevna, bělidlo a apretura Bratří Sponerů, v roce 1910 zaměstnávala 200 dělníků.

V obci Čtyřicet Lánů žilo 1 277 obyvatel a v Mor. Lačnově 1 098 obyvatel.

1855
Oprava střechy kostela Navštívení P. Marie břidlicí nákladem 4 410 zl., který z poloviny hradilo olomoucké arcibiskupství a z poloviny město, pozlacen kříž na střeše z roku 1559.

28. dubna byl ve městě v souladu s císařským nařízením z 19. ledna 1853 zřízen c. k. okresní úřad s představeným Valentinem Steinerem.

1856
1. května zakoupilo město od střeleckého spolku střelnici s největším sálem a parkem za sumu 2 650 zl. Střelecký spolek získal sál střelnice s příslušenstvím a střeleckými drahami se záchytnou zdí k volnému užívání. Spolek měl v této době 104 členů.

1. června vypukl požár na Novém městě

8. července  byla udělována za přítomnosti arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka (1853 - 1892) přijímaní svátost biřmován, což vedlo k drobným incidentům.

Příchod továrníka Johanna Sigmunda do Svitav.

Dle zápisů v pamětních listinách dramaticky vzrůstaly ceny potravin.

Založena továrna na výrobu barchetu Anton Jung, která v roce 1910 zaměstnávala 120 dělníků.

1857
Lékárník Karl Sander, později oceněný zlatým záslužným křížem od císaře, navrhl osadit hřbitov stromy. Návrh se téhož roku realizoval.

24. ledna začala platit nová měnová soustava, která byla výsledkem dohody mezi Rakouskem a německými státy, spojenými od roku 1834 v celní unii. Dohoda Rakousko zavázala zavést od 1. ledna 1859 směnitelnost bankovek za kov.

Ke dni 31. října bylo provedeno první sčítání obyvatelstva monarchie k jednomu dni. Datum byl stanoven patentem císaře františka Josefa.

Byl přelit malý zvon věže mariánského kostela.

1858
Byl založen Mužský pěvecký spolek. (Männergesang-Verein).

29. října vyhořely stodoly vedle pivovarského sklepa. 

1859
Pro sídlo smíšeného okresního úřadu a  okresnímu soudu město 5. srpna pronajalo celou budovu radnice na náměstí, kterou do té doby bezplatně využíval okresní soud a městský úřad. Městská obec rozhodnutím z 19. ledna odkoupila 31. března protější budovu na náměstí č.p. 58 od dědiců rodiny Lieboldovy za 3 200 zl. a od 1. dubna zde zřídila nové kanceláře a částečně pronajala některé prostory nově vznikající spořitelně.

26. května probíhaly odvody dobrovolníků na italskou frontu. Přihlásilo se 20 rekrutů. O den později zástupci města vyprovodili odvedence na místní nádraží. Z 27 mužů jich bylo uznáno 21 za schopné a odvedené. 6. června se přihlásilo ještě 6 mužů, z nichž 3 byli uschopněni. Náklady na verbování stály město 145 zl.   

20. prosince byl patentem č. 227 uzákoněn (s působností od 1. května 1860) nový živnostenský řád. Tímto zákonem byly v Rakousku odstraněny poslední zbytky cechů a byl zaveden důsledný liberalismus, což znamenalo, že každý občan měl volný přístup ke všem živnostem (kromě tzv. koncesních - knihtiskařství, knihkupectví, zastavárny, doprava osob). Zásady volné konkurence legalizoval obchodní zákoník ze 17. prosince 1862.

21. ledna zemřel ve Vídni moravský vrchní zemský soudní rada Johann Tast, narozen v Ostrém Kameni. Ten odkázal majetek ve výši 10 212 zl. pro studijní nadaci, která měla ve studiích podporovat studenty z Ostrého Kamene a Svitav.

Od 7. srpna do 22. října byli ve městě bezplatně ošetřováni ranění z italské fronty.

Ve městě žilo 4 519 katolíků, 10 protestantů obou konfesí a 25 Židů.

Požáry stodol na různých místech města, mj. u železnice (6. a 12. března).

Důvodem k vypsání státní subskripce c. k. okresního hejtmana Steinera bylo rakouské tažení do Itálie. To také vedlo k založení okresní nadace pro podporu válečných invalidů, kterou spravoval osmičlenným ženským komitétem, který sbíral kapesníky, košile, obvazy, plátno aj.

1860
1. května byla založena městská spořitelna (Sparkassee).

15. července vypukl požár domu č. 47 na náměstí, (pozdější hotel Městský dvůr). Kvůli silnému větru se oheň rozšířil na sousední skupinu domů na dolním náměstí až k vedlejší ulici a domy č. 47 - 53 zcela vyhořely. Oheň se zastavil na domech č.p. 52 a 53 zachránily rozšíření požáru na dolní náměstí.

Založena výrobna bavlněného zboží firma, Deutsch & Herrmann, která v roce 1910 zaměstnávala 120 dělníků.
Je připomínána nová tkalcovna bavlny Carl Regner st., později Josef Regner, s 80 zaměstnanci. K dalšímu zmiňovanému podniku patřila výrobna juty, lněného a bavlněného zboží Heinrich Tutsch a synovec s hlavním sídlem v Brně (roku 1910 měla 300 zaměstnanců).

V Lačnově byla připomínána Požární louka. Pravděpodobně se zde nacházela i požární nádrž.

1861
Orientace svitavského textilnictví na zpracování bavlny se ukázala jako značně problematická. Za probíhající občanské války v USA (1861 - 1865) byl výrazně omezen dovoz surovin. Hlavní dopady postihly město roku 1862 a v letech následujících, kumulované úvěrovou krizí roku 1866. 

9. února vyhořely dva domy č.p. 73 a 74 na Margarethengasse a 17. června domy č.p. 274  276 na Lanškrounské ulici. 30. září vyhořely Sponerovy a Bergmannovy stodoly na Nádražní ulici (dnes 5. května) a 26. prosince dům č.p. 94 na Margarethengasse.

20. února proběhly volby do obecního výboru. Starostou byl zvolen Leopold Tempes.

26. února byla vyhlášena únorová, též Schmerlingova ústava. Platila na celém území monarchie. Upravovala volební řády do zemských sněmů zavedením volby ve třech volebních kuriích. Byla předznamenáním budoucího rakousko - uherského dualismu.
Změnu přinesl až rok 1873 (viz).

18. a 20. března proběhly první volby do zemských sněmů; první zasedání českého, moravského a slezského sněmu bylo zahájeno 6. dubna t. r.

Hlavním řemeslem ve Svitavách bylo tkalcovství bavlny  - 316 tkalců, soukeníků pouze 25.

16. srpna zakoupilo město dům č.p. 515 a nákladem 1 050 zl. přeneslo sem mýtní stanici ze sídla od železničního nádraží.

31. srpna se uskutečnila návštěva dr. Karla Giskry, moravskotřebovského rodáka a od roku 1861 poslance říšské rady. Giskra byl známý politik roku 1848, poslanec frankfurtského parlamentu a zastánce velkoněmecké politiky.

 Začala oprava radniční věže spojená s reinstalací radničních hodin svitavským hodinářem Hillerem.

1862
Vznikla obecná škola, jejímž ředitelem se stal Adolf Porm.

Svitavští muži opravovali ulice vnitřního města.

Založena výrobna bavlněného a lněného zboží firma Julius Pirschl na Purkyňově ulici.

18. května  proběhla generální vizitace farnosti a školy ze strany arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka, který při té příležitosti udělil 19. května u oltáře u mariánského sloupu na náměstí veřejné papežské požehnání. 

10. července vyhořely domy č.p. 121 - 124.

22. září vypukl velký požár na ulici Melzgasse. Za oběť padlo 9 domů ve střední části ulice č. p. 130 - 137 a 425 (dnes 207-212, 214-216).

27. září vyhořelo 7 stodol v Mor. Lačnově.

1863
25. června založen Tělovýchovný spolek (Turnverein) - jako odezva na snahy Konrada Randy z roku 1862. Tehdy získal pozemek ve Čtyřiceti Lánech, jenž sloužil jako první cvičiště. Spolek měl původně 23 členů
a 20 přispěvovatelů. Jeho předsedou se stal dr. Franz Schneider. Spolek se stal základnou pro vytvoření sboru dobrovolných hasičů.

Byly vypuštěny vodní příkopy a zřízen nový vodovod k hostinci Karla Friedla, náměstí bylo vydlážděno a byly rozšířeny a přeloženy vodní nádrže.

Díky americké občanské válce vzrostla nezaměstnanost, zvláště mezi tkalci. Na chudé byly pořádány sbírky, které vynesly 2 102,11 zl.

1864
15. března vydán zemský zákon pro Moravu, který reflektoval rámcový říšský zákon o obecních zřízeních z roku 1862 a stanovil pravidla pro postavení obcí ve správě.

Položena břidlicová střecha věže mariánského kostela, do níž byla vložena pamětní listina datovaná 15. září 1864. Díky úsilí děkana Antona Kuhna byly pořízeny věžní hodiny, na něž byly pořádány sbírky.

1864 - 1869
Svitavským starostou zvolen Carl F. Strakele. Strakele byl majitelem továrny C.F. Strakele & syn na výrobu sirupu a škrobu, jejíž bílý sirup byl exportován do celého Rakouska. Zmínka o továrně je doložena až k roku 1884.

1865
Z 11. března doloženy stanovy spolku Podpůrného bratrstvna tkalců - Weber Genossenschafts UnterstützungsVerein. Spolek vyvíjel činnost ještě v roce 1911.

Zmínka o tkalcovně Ferdinand Sigmund, roku 1910 zde pracovalo 60 mechanických a 40 ručních stavů.

1866
Založena továrna na zpracování bavlny, barevna a apretovna firmy Carl Schuster na dnešní ulici Milady Horákové, v roce 1910 zde pracovalo 60 zaměstnanců.

Začátkem roku byl do Svitav přeložen pěší pluk. Po vypuknutí prusko-rakouské  války dostal příkaz přesunout se k saským hranicím. Před odchodem uspořádali měšťané pochodňový průvod, ve kterém šli zástupci řemesel a studenti. Večer byla pořádaná k poctě důstojníků hostina ve Fuchsově  hostinci. Při této příležitosti zaznělo mnoho strhujících přípitků.

Ve dnech 26. - 28. května se ve městě formovaly rakouské oddíly II. armádního sboru.

Od 20, června postupovaly přes město jednotky rakouského X., III. a VIII. armádního sboru.

Po bitvě u Sadové 3. července ustupovaly městem rakouské armády.

7. července začalo pruské ostřelování města a 10. července přijel do Svitav pruský generální štáb v čele s králem Vilémem, Otto von Bismarckem a Helmutem von Moltkem a začala jednání o příměří.

24.července bylo ze svitavského nádraží do Moravské Třebové telegrafováno:  „Arcivévoda  Albrecht Jeho Císařské Milosti do hlavního stanu v Gäuserndorfu dne  20. července 1866. Byla svedena veliká bitva. Nepřátelská strana poražena -2 000  mrtvých a kolem  1 000 raněných, získáno 1 700 povozů s puškami a množstvím munice. Princ Karel těžce zraněn a  čtyři generálové zajati. Také na naší straně velké ztráty, tři generálové mrtvi, jeden zraněn a také mnoho mrtvých. Pruská armáda na ústupu do Slezska, všechny nepřátelské pozice v našich rukou.“

V lese u Tobischova došlo ke srážce mezi rakouským sborem a Prusy, kde obě strany zaznamenaly těžké ztráty. Zranění pruští vojáci byli na vozech odvezeni do Svitav.

Ve Svitavách pohřben rakouský zraněný důstojník a pruský neznámý důstojník s vojenskými poctami

Ve městě se rozšířila cholera. První sál pro nakažené byl umístěn na Střelnici, poté byl zřízen polní lazaret.

Okolní obce musely do Svitav odvádět kontribuce. Mor. Třebová musela 13. července během 48 hodin odevzdat 1 000 pecnů chleba, 8 lotú a 10 věder vína, 50 centů ovsa, 80 sena, 100 slámy, dále pálenku, 40 kusů živého hovězího dobytka, 50 skopového. Do svitavského lazaretu mělo být dodáno 50 věder ležáku piva pod pohrůžkou vojenské exekuce. Požadovaná kontribuce zřejmě nebyla v plné výši dodána, a exekuce skutečně přijela.

Vznikl podpůrný spolek  Tkalcovského bratrstva (Webergenossenschafts-Unterstützungsverein), vyvíjel činnost ještě v roce 1911.

V. O. Ottendorfer věnoval městu 1 080 zl. na pokrytí válečných škod.