1946 - 1948
XI. KALENDÁRIUM DĚJIN MĚSTA SVITAVY
Sestavili: © Radoslav Fikejz a Vladimír Velešík
Zdroj: Fikejz, Radoslav – Velešík, Vladimír: Kronika města Svitavy. Svitavy 2006
léta 1946–1948
1946
Městské podniky, které byly dosud ve správě MNV, přešly do majetku jednotlivých národních podniků. Jednalo se o plynárnu a elektrárnu.
Založeno výrobní družstvo Dřevojas.
V průběhu roku museli členové redemptoristického řádu, kteří byli německé národnosti, opustit klášter ve Čtyřiceti Lánech a byli s ostatnímu německými obyvateli Svitav odsunuti.
Téměř celý rok 1946 byl ve Svitavách poznamenán tzv. Kronbergerovou aférou.
Alois Kadlec založil ve městě oddíl boxu BC Dynamo Svitavy.
1. ledna začal ordinovat první specializovaný dětský lékař MUDr. Karel Šefrna.
3. ledna byl ustaven první Místní národní výbor ve Svitavách, jeho předsedou se stal Josef Dědič,
14. ledna se konala ustavující schůze Národní fronty českých žen ve Svitavách. Předsedkyní se stala paní Čápová, místopředsedkyní prof. M. Votavová.
27. ledna odjel ze svitavského vlakového nádraží první transport Němců v rámci řízeného odsunu. Ve 40 vagonech odjelo 1 170 osob, 300 z Mor. Třebové a 870 ze Svitav. V transportu bylo 200 dětí.
3. února se na své první valné hromadě sešli členové Sboru dobrovolných hasičů ve Svitavách. Starostou se stal J. Dědič, náměstky M. Handl a J. Vrána, velitelem a vzdělavatelem F. Kopřiva.
V březnu se svitavským evangelíkům podařilo, za vydatné pomoci tehdejšího předsedy MNV J. Dědiče, získat do národní správy vilu na Poličské ulici č. 3, ve které následně zřídili svou modlitebnu.
3. května přijel do města náměstek předsedy vlády dr. Jaroslav Stránský, zúčastnil se zasedání rady MNV.
8. března se Jaroslav Fliegr, žák třetí třídy Měšťanské školy ve Svitavách, stal obětí výbuchu válečné munice, nalezené v Javorníku. Nezůstal bohužel sám, 12. dubna k němu přibyli žáci Arnošt Vytopil a František Zikmund, kteří se pokoušeli odpálit nalezenou minu, ale nepodařilo se jim včas uniknout z místa výbuchu. Dne 21. června zahynul při výbuchu munice další žák ze Svitav, J. Kincl.
17. března se konala ustavující schůze Sdružení československých partyzánů ve Svitavách.
V dubnu se mezi obyvateli města rozšířily zprávy, že svitavští komunisté byli viděni se zbraněmi v rukou. Nebylo však zřejmé, proč tomu tak bylo.
5. dubna byla z obcí Čtyřicet Lánů a Hradec nad Svitavou odsunuta největší skupina německých obyvatel, celkově se jednalo o 1 195 osob.
24. dubna se ustavila Tělocvičná jednota Sokol, starostou se stal Jaroslav František Ondryáš.
1. května byly ulice města vyzdobeny československými a sovětskými vlajkami. Konala se shromáždění jednotlivých politických stran a odpoledne probíhaly oslavy ve městském parku.
9. května proběhla první slavnost Osvobození Československa, ve farním kostele bylo slouženo slavnostní Te Deum, dopoledne se konala slavnost na náměstí, odpoledne probíhaly jednotlivé lidové slavnosti v hostincích a zahradách.
14. května navštívil Svitavy tehdejší ministr zemědělství Július Ďuriš (KSČ). Stalo se tak u příležitosti slavnostního předávání tzv. dekretů o vlastnictví, kterými měly bývalé německé zemědělské usedlosti přejít do vlastnictví nových osídlenců. Odpůrci dekretů poukazovali na to, že po právní stránce dekrety nezakládaly vlastnické právo k přidělené půdě. Toho bylo možné nabýt pouze zápisem do pozemkových knih.
26. května se na území Československa uskutečnily první poválečné volby do Ústavodárného národního shromáždění. Dosavadní paritní zastoupení politických stran bylo zrušeno a upraveno podle květnových výsledků voleb.
14. - 16. června uspořádali studenti svitavských škol první Studentské majáles. Po městě procházely průvody s hudbou, nechyběly ani alegorické vozy.
16. - 23. června ve spolupráci OPM, státních úřadů, sociálních a kulturních institucí ve městě proběhl poprvé tzv. Týden dětské radosti, jehož cílem bylo soustředit pozornost veřejnosti na sociálně potřebné děti a získat pro ně finanční prostředky.
21. června proběhla ustavující schůze Okrašlovacího spolku ve Svitavách, jehož cílem bylo „vybudovat krásnější domov“. Předsedou se stal Cyril Voleš. První veřejná sbírka vynesla 5 384 Kčs. Spolek zanikl v roce 1948, jeho úkoly převzalo městské zahradnictví.
27. června „spontánním rozhodnutím všech zájmových složek NF“ bylo odhlasováno spojení všech bývalých divadelních scén. Vzniklo tak Lidové divadlo ve Svitavách. Přípravný výbor však pracoval již od února 1946, kdy bylo rozhodnuto, že ke spojení jednotlivých scén dojde.
3. července se konala ustavující schůze II. MNV ve Svitavách, předsedou byl zvolen Josef Lukeš (KSČ).
3. července na svitavském náměstí byl uspořádán první český výroční trh. Trhy se dále měly konat 28. srpna a 13. listopadu.
4. července odjel celkově patnáctý odsunový transport ze svitavského nádraží - tento se ovšem lišil od těch předcházejících tím, že s ním odjížděli ze Svitav němečtí antifašisté. Dostalo se jim před odjezdem určitých privilegií - nemuseli pobývat ve sběrném táboře, mohli si s sebou vzít i část svého majetku (další transporty antifašistů následovaly např. 8. července, 26. července).
5. - 6. července Svaz československé mládeže ve Svitavách uspořádal první oblastní hry - soutěžilo se mimo jiné v cyklistice, odbíjené, pětiboji, uskutečnil se i šachový turnaj.
6. července odjelo v odsunovém transportu i 21 řádových sester sv. Vincence z Pauly, které až do konce června 1946 obětavě ošetřovaly pacienty ve zdejší nemocnici. Šest řádových sester české národnosti mohlo ve městě zůstat.
14. července se uskutečnil I. sjezd dobrovolných hasičů politického okresu Mor. Třebová.
18. srpna stavitel Jiří Rozsívka ze Svitav byl zvolen předsedou Českého sportovního klubu (ČSK) na ustavující valné hromadě. Prvním místopředsedou se stal Josef Lukeš. Ten den v odpoledních hodinách sehrál klub ČSK Svitavy svůj první mistrovský zápas (ČSK Svitavy vs. SK Viktoria Protivanov s výsledkem 6 : 2, góly za Svitavské vsítili Janko a Anderle po 2, Sedláček a Kučera).
1. září na rozhraní Čtyřiceti Lánů a Svitav byl zahájen slavnostní průvod Sbratření města s venkovem.
4. září v budově Okresní péče o mládež ve Svitavách byla otevřena poradna pro nastávající matky, kterou vedl MUDr. Oldřich Kučera, odborný lékař pro gynekologii a porodnictví. Současně zde byla zřízena i poradna pro matky a děti, kterou vedl MUDr. Karel Šefrna.
8. září Společenstvo cukrářů a perníkářů uspořádalo I. národní pouť ve Svitavách.
15. září Sokol uspořádal I. sokolský den v českých Svitavách.
17. září MUDr. Stanislav Sedláček se stal prvním předsedou nově ustavené Masarykovy ligy proti tuberkulóze ve Svitavách. Ustavující schůze se konala v budově Okresní péče o mládež ve Svitavách.
26. září při zpáteční cestě ze Slovenska projížděl městem prezident dr. Edvard Beneš. V tento den „tisíce rukou dětí, mládeže i dospělých kynulo mu radostně vstříc“.
28. září proběhly Svatováclavské oslavy. Předchozí večer vyzváněly zvony a v den svátku proběhla slavnostní bohoslužba v mariánském kostele a odpoledne slavnostní akademie.
3. října slavnostní premiérou hry Františka Langera Velbloud uchem jehly zahájilo svou dlouholetou uměleckou činnost Lidové divadlo ve Svitavách.
10. října ministerstvo vnitra svým výnosem zrušilo Židovskou náboženskou obec ve Svitavách.
25. října byl ze sběrného a odsuvného střediska ve Svitavách vypraven poslední transport.
28. října jmenoval MNV ve Svitavách čestným občanem Svitav dr. E. Beneše. Beneš se tak stal po T. G. Masarykovi druhým Čechem, kterému se této cti dostalo.
24. listopadu se konala ustavující schůze hokejového odboru ČSK Svitavy.
26. listopadu byl na valné hromadě Svazu brannosti do čela místní odbočky ve Svitavách zvolen profesor reálného gymnázia Vladimír Konečný.
1947
František Horský se stal městským kapelníkem.
Na lednovém zasedání MNV ve Svitavách bylo schváleno přejmenování dosavadní restaurace Černý orel na Split.
Vznikla strojní a traktorová stanice.
K 1. lednu byl obnoven v plném rozsahu Okresní soud ve Svitavách. Přednostou soudu se stal JUDr. Alois Soušek, který do Svitav přišel z Bystřice pod Hostýnem. První rozsudek soud vynesl 7. února 1947.
12. ledna Svitavy navštívil ministr průmyslu Bohumil Laušman (ČSSD).
12. ledna v rámci III. třídy Západomoravské župy ČSLH bylo sehráno první svitavské hokejové derby mezi oddíly TJ Sokol Svitavy a ČSK Svitavy. Utkání mělo jednoznačný průběh a skončilo jasným vítězstvím ČSK 11 : 2. Vedení oddílu TJ Sokol však podalo protest proti neoprávněnému startu jednoho z hráčů ČSK v utkaní. Spor se táhl několik týdnů, nechyběly ani osobní útoky, ale nakonec došlo ke kontumaci výsledku ve prospěch TJ Sokol.
2. března na sv. Kopečku u Olomouce zemřel Msgre. Dr. Leopold Prečan, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. V čele olomoucké arcidiecéze stál 23 roků. Jeho pohřbu se ze Svitav zúčastnil provizor P. Jaroslav Haitman.
20. března na veřejné schůzi ve Svitavách vystoupil Zdeněk Nejedlý a hovořil „o současných budovatelských úkolech“ a historické Svitavy nazval „starou baštou germánstva“. Komunisté okresu se na této schůzi „zavázali odpracovat 250 tisíc hodin ve prospěch republiky a rozhodli, aby volební agitací byly činy pro republiku“.
20. dubna navštívil město předseda národně socialistické strany a náměstek předsedy vlády dr. Petr Zenkl.
27. dubna členové Sokola ve městě uspořádali závod o putovní pohár s názvem I. běžecký den. Hlavním závodem se stal běh čtyřčlenných družstev na 3 000 m.
27. dubna bylo v bývalé Budigově vile na Smetanově náměstí slavnostně otevřeno městské muzeum. Zahajovací projev pronesl předseda muzejní rady MUDr. B. Votava. Současně proběhla vernisáž výstavy dvou svitavských umělců - sochaře Josefa Kadlece a malíře Jaroslava Pavliše. Sbírky byly předtím deponovány v budově Střelnice, kde byly zčásti zničeny.
2. května byly přejmenovány názvy některých ulic. Hotel Ungar se změnil na hotel Slávia.
16. - 18. května byl za spoluúčasti SČM, Junáka, Sokola a místní vojenské posádky uspořádán druhý Majáles ve Svitavách. V rámci této studentské slavnosti proběhlo Mistrovství Svitav v atletice. Sokol Svitavy získal celkem 8 titulů, Sokol Čtyřicet Lánů 1 titul.
V červnu byla některým farnostem vrácena část kostelních zvonů, které byly za války zrekvírovány. Ze svitavských zvonů se vrátil pouze zvon ze hřbitovního kostela sv. Jiljí. Protože však na věži farního kostela nebyl žádný zvon, byl tento zavěšen právě sem.
1. června v odpoledních hodinách vystoupilo na sportovním hřišti žactvo téměř všech svitavských škol v rámci Tělovýchovných her školní mládeže.
Ve dnech 16. - 17. června v rámci svatovojtěšského jubilea viděli občané katolického vyznání ve Svitavách vzácnou relikvii - lebku sv. Vojtěcha.
18. června přijel do Svitav první transport Rumunů (asi 1 000 lidí), kteří měli doplnit pracovní síly v zemědělství. Byli ubytováni v táboře po Němcích. Rumuni vzbudili vlnu soucitu ve městě, především pro nepředstavitelnou bídu, kterou trpěli. Hned po příjezdu postávali po Svitavách a byli vděčni za jakýkoliv dar, ať se jednalo o potraviny nebo o ošacení.
Byly založeny: odbočka mykologické společnosti, záchranářská stanice ČSČK na Stalinově nám. č.o. 35 a jesle na ulici Tyrše a Fügnera č.o. 11.
27. června družstvo fotbalistů ČSK Svitavy celkově zvítězilo v přeboru II. třídy, z 18 zápasů získalo 35 bodů (skóre 133 : 27). Jediný bod ztratili svitavští za remízu v Protivanově. Další sezónu bojovali ve třídě I. b, kde již jejich výsledky nebyly zdaleka tak přesvědčivé.
13. července se ve Svitavách uskutečnil orelský župní slet župy Dr. J. E. Kreka, který měl manifestační ráz. Dopoledne proběhly polní bohoslužby, v odpoledních hodinách prošel průvod asi 3 000 členů Orla (z toho 2 500 krojovaných členů) městem a po slavnostních projevech, mimo jiné promluvil náčelník Československého Orla Dr. R. Slavotínský, byla zahájena samotná cvičení na nářadí a prostná. Slavnost byla zakončena sejmutím československé vlajky.
13. července ve stejný den jako členové Orla se ve Svitavách sešli zástupci Sokola na II. sokolském dnu.
6. - 7. září se konal I. ročník junáckých závodů o putovní pohár A. B. Svojsíka.
25. října byly úředně vyhlášeny rámcové plány pro příděl konfiskovaných drobných živností ve Svitavách. Tímto aktem bylo zahájeno přídělové řízení těchto živností, které se ve městě a okolí dotýkalo několika stovek lidí.
15. listopadu došlo k výměně předsedy Místního národního výboru ve Svitavách - Josefa Lukeše vystřídal Josef Šoukal.
27. listopadu na řádné valné hromadě se sešli turisté ve Svitavách a založili zde odbočku Klubu českých turistů. Již na začátku činnosti klubu se do jeho řad přihlásilo na 180 osob.
V prosinci byla ve Svitavách založena odbočka Československého ústavu zahraničního s působností pro celý politický okres Mor. Třebová. Do oblasti totiž přicházelo poměrně velké množství reemigrantů v rámci osídlovací akce.
14. prosince na ustavující valné hromadě se sešli členové Autoklubu ve Svitavách, předsedou byl zvolen primář MUDr. O. Kučera, jednatelem J. Pelíšek.
21. prosince ing. Mil. Dušek stanul v čele nově ustanoveného Národohospodářského sboru pro Svitavy, jehož úkolem byla podpora rozvoje ekonomiky.
1948
Rozpočet města dosáhl částky 10 064 228 Kč. Byly plánovány opravy vodovodu, jatek a konfiskovaných bytů, ale tento plán však nebyl v plném rozsahu realizován.
Byla odstraněna kašna na dolní části náměstí.
Uzavření dřevařského podniku firmy Mattler v národní správě.
16. ledna Okresní péče o mládež ukončila veřejnou sbírku „Vánoční strom republiky“, která vynesla rekordní sumu 85 670,50 Kč.
V průběhu měsíce února vznikl ve Svitavách Svaz československo-sovětského přátelství, nahradil dosavadní Svaz přátel SSSR.
9. února přijel na návštěvu Svitav tehdejší náměstek předsedy vlády František Tymeš (ČSSD).
20. února KSČ ve Svitavách zorganizovala protestní veřejnou schůzi jako odpověď na demisi „reakčních“ ministrů a na podporu vlády vedené K. Gottwaldem.
22. února se v Praze konal sjezd závodních rad, kterého se ze Svitav zúčastnili Vladimír Žák, Alois Tomášek, František Hikade, Karel Koliha, František Zelenda a další zástupci závodních rad ROH.
24. února se ve Svitavách konala jednohodinová manifestační generální stávka, proběhla na svitavském náměstí pod heslem „Jdeme směle s Gottwaldem v čele“.
25. února vznikaly akční výbory Národní fronty.
Toho dne ve městě přednášel na téma "600 let Karlovy univerzity" prof. Zdeněk Kalista.
K 1. dubnu byl ve Svitavách ustanoven samostatný farní sbor českobratrské církve evangelické.
17. dubna byl na náměstí zasazen stříbrný vánoční smrk, který byl v pozdějších letech při dláždění náměstí odstraněn.
Od 28. dubna do konce roku 1948 přijal parlament řadu znárodňovacích zákonů, kterými byly zestátněny průmyslové a potravinářské závody nad 50 zaměstnanců, ojediněle došlo na podniky pod touto hranicí.
K 1. květnu byl vybourán střední trakt domů na Masarykově třídě, místo bylo upraveno na zelený parkový pás. Rovněž byly vykáceny stromy v parku u Střelnice. Na polích u Gorkého ulice byl vysázen ovocný sad.
Přejmenovány některé ulice v duchu nové vládnoucí ideologie.
V květnu byla zahájena výroba v národním podniku Továrny obráběcích strojů Svitavy (TOS).
2. května se v Olomouci konala konsekrace nového arcibiskupa olomouckého ThDr. et PhDr. Josefa Macochy, papežského preláta a profesora tamní bohoslovecké fakulty. Ze Svitav se slavnosti zúčastnil P. Jaroslav Haitman a přibližně 30 věřících.
3. května městem projeli cyklisté startující v závodě Praha - Varšava (pozdější Závod míru).
5. května byla otevřena pobočka Československého červeného kříže.
30. května pod silným politickým tlakem se konaly volby do Národního shromáždění.
6. června byl na Masarykově třídě slavnostně odhalen Památník osvobození, již 1. června sem byl přenesen původní základní kámen z náměstí Mučedníků.
13. června ThDr. Stanislav Zela, světící biskup olomoucký, uděloval ve farním kostele ve Svitavách svátost biřmování. Biřmovanců bylo 680, proto musela být celá slavnost rozdělena na dvě části. Při biřmování druhé skupiny se část účastníků chovala nevhodně, takže světící biskup je musel při slavnostním aktu napomínat.
20. června došlo k nedobrovolnému sloučení sociálně demokratické strany a KSČ. Již koncem května byl ve Svitavách zrušen sekretariát sociálně demokratické strany.
19. června - 6. července proběhl v Praze XI. všesokolský slet, který vyzněl jako protivládní manifestace.
Otevřena městská prádelna a tzv. Osvobozená domácnost.
V Mor. Lačnově skončila manželská hádka vraždou. Pachatelka ukrývala tělo oběti ve sklepě 14 dní.
10. července se ve městě objevila zpráva, že městem projede nový prezident Československé republiky Klement Gottwald. Byly zahájeny horečné přípravy, vlakové nádraží bylo vyzdobeno, noví komunističtí představitelé města připraveni a dostavilo se i dostatečné množství lidí k slavnostnímu uvítání. Vlak s K. Gottwaldem však, k velkému zklamání shromážděných komunistických představitelů, projel stanicí takřka nezměněnou rychlostí, takže „nebylo možno ani rozeznat tváře ve vagonech“.
15. července vyšlo poslední číslo Moravskotřebovského kraje, což byl poslední tzv. krajinský list, který poměrně podrobně, byť z komunistického úhlu pohledu, informoval o dění ve Svitavách. Důvodem byl nedostatek papíru v republice.
5. srpna ze zdravotních důvodů odstoupil předsedy MNV J. Šoukal a novým předsedou se stal Josef Rybák. Funkci vykonával do 13. září 1949.
Došlo k přemístění všech úřadoven MNV do Langrovy vily, a tím se uvolnil prostor ve staré radnici.
9. září se konala v sále Stalingradu tryzna za E. Beneše. Akci pořádal Sokol, jehož členům byl před tím znemožněn pochod městem v krojích. Od 3. září byl vyhlášen státní smutek.
12. září svitavský hasičský sbor zakoupil dvě nové motorové stříkačky a tento den došlo k jejich slavnostnímu svěcení, spojenému s bohoslužbou.
27. října čestnými občany města Svitav jmenováni Klement Gottwald a dr. Zdeněk Nejedlý (po něm byla pojmenována i vyšší hospodářská škola).
Tweet