Daruj krev s Čechomorem

Hematologicko-transfúzní oddělení Svitavské nemocnice zahajuje akci: Daruj krev s Čechomorem na podporu získání nových dárců plazmy a krve, pro které upravuje od ledna 2013 i odběrové hodiny.

František Černý z Čechomoru, patron Hematologicko-transfúzní stanice Svitavské nemocnice říká: „Darovat krev je krásný…“

Startujeme 19. prosince s kytarou a písničkou v 17:30 hodin v klubu Tyjátr ve Svitavách!

Program:

Křest kalendáře

Videoprojekce filmu

Dárek zasloužilým dárcům – CD Čechomoru

Srdečně zveme dárce a příznivce dárcovství.

VÍTÁME DÁRCE PLAZMY:
Od 7. ledna 2013 vždy v Po, Út a Čt na objednání od 6:30 do 11:30 hodin.

ODBĚR PLNÉ KRVE SE MĚNÍ:
Stř, Pá od 6:30 do 9:30 bez objednání.
Ambulance bude v odběrových dnech nově v prostorách polikliniky.
Více informací na: www.nemsy.cz a tel. 461 569 222.

Mediálním partnerem dárcovství je Svitavský deník a Televize CMS.

Proč je dobré darovat plazmu? - rozhovor s primářkou transfúzního oddělení MUDr. Dagmar Veselou

„Odebraná plazma je využita doslova do poslední kapky,“ říká primářka Dagmar Veselá

Proč je dobré darovat plazmu?
Krevní plazma umožňuje specializovanější a bezpečnější léčbu krevními přípravky - hemoterapii. Lidská krev je velmi složitá tekutá „tkáň“, která obsahuje „od všeho trochu“. Jejím prostřednictvím lze léčit mnoho nemocí, ale máme-li nemoc léčit cíleně a efektivně, potřebujeme většinou jen některou, nebo několik málo z krevních složek, přičemž ty ostatní mohou být v té chvíli spíše zbytečnou objemovou přítěží. Většina účinných látek je právě v krevní plazmě, samotné krvinky se používají pouze k léčbě určitých typů anémie.
V množství krve, které lze odebrat naráz jednomu dárci, většinou není celá potřebná léčebná dávka. K účinné léčbě je zapotřebí krve od více dárců. Nárok na množství použití přirozených přípravků tak může někdy být zdrojem komplikací. To vedlo k vypracování postupů, kterými lze jednotlivé složky plazmy oddělit, koncentrovat do malých objemů a ty pak používat velmi cíleně a tím také účinněji.
 

V čem spočívá bezpečí léčby přípravky z plazmy?
Bezpečnostní aspekt je hned dvojí. Jednak lze plazmu při průmyslovém zpracování protiinfekčně ošetřit, a druhý aspekt je imunologický. Krevní skupiny systému AB0 a Rh a jejich vzájemná omezená slučitelnost jsou lidem všeobecně známy. Méně již se ví, že takových skupinových systémů jsou v krvi desítky a nové se ještě objevují. A právě tvorba protilátek u nemocného proti cizím skupinovým znakům může někdy transfúzní léčbu značně komplikovat. I proto se snažíme vyvíjet takové přípravky z plazmy, které jsou při minimálním riziku vedlejších účinků maximálně účinné.

Může zcela nový dárce rovnou darovat plazmu?
To bohužel možné není. Každý plazmaferetický dárce musí mít za sebou nejméně jeden, lépe dva odběry plné krve. Při těchto odběrech provedeme nezbytná vyšetření a posoudíme, zda je dárce vůbec k plazmaferetickému odběru vhodný.

Jak tento odběr probíhá?
Odběr plazmy – plazmaferéza – probíhá na přístroji zvaném separátor. Pro dárce to představuje jediný vpich do žíly jako při jakémkoliv jiném odběru. Rozdíl je v tom, že se krev nenabírá přímo do vaku, jako je tomu při odběru plné krve, ale prochází odběrovou soupravou v separátoru, jejíž součástí je speciální rotující filtr. Při průchodu tímto filtrem se z krve „přecedí“ plazma do připojeného odběrového vaku a zbylé krvinky stékají do rezervoáru, z něhož se pak po skončení separačního procesu vrátí toutéž cestou zpět do žíly. Díky tomu trvá plazmaferéza poněkud déle – mezi 30 - 45 minutami, proti odběru plné krve, který je maximálně desetiminutový. Časová náročnost je ale vyvážena vyšším komfortem – pomalejší pokles krevního objemu a průběžné měření a vyrovnávání žilního tlaku přístrojem podstatně snižuje riziko nevolností při a po odběru.
 

Proč je možné darovat plazmu častěji?
Plazmaferetické odběry kladou na organismus dárce menší nároky, pokud jde o regeneraci po odběru. Doplnění odebraných plazmatických bílkovin trvá podstatně kratší dobu a stojí méně energie a živin než dotvoření cca čtvrt litru červených krvinek, které jsou náročné zejména na přísun železa.
 

Jaká jsou rizika odběru plazmy?
Rizika se podstatně neliší od jiných dárcovských odběrů. Zdraví dárce musíme chránit stejně tak jako bezpečnost pacienta, proto jsou všechny odběrové postupy mnohonásobně prověřené, průběžně kontrolované a podrobované prověrkám kvality. Při každém – nejen plazmaferetickém odběru může ve výjimečných případech dojít k menším komplikacím, nejčastěji je to větší modřina v okolí vpichu, někdy mdloba. Většina dárců po první negativní zkušenosti dále v odběrech pokračuje bez komplikací.
Jedno specifikum plazmaferéza má – spolu s navracenými krvinkami se do krevního oběhu dárce dostává i malé množství konzervačního roztoku, který je nutný k udržení ideální tekutosti krve, k zábraně jejího srážení během odběru. Je to citronan sodný, který obsahuje i každá krevní konzerva určená k transfúzi, a který se z organismu během několika hodin vyloučí. Ten může vést k přechodnému poklesu hladiny vápníku v krvi, což se může projevit chvilkovým brněním prstů nebo rtů. I na to jsme připraveni – dárce může během odběru popíjet po doušcích šumivé kalcium a tak potížím předejít. Přenos infekce na dárce je i při plazmaferéze vyloučen, i zde je celá odběrová souprava na jedno použití a naprosto uzavřená – jedinou komunikací s vnějškem je vpich do žíly dárce.
 

Jaká jsou pozitiva?
Pozitiva jsem již částečně zmínila – v první řadě je to vyšší bezpečnost díky možnosti protiinfekčního ošetření oddělené plazmy. A také přísně cílené použití s maximální účinností a minimem vedlejších účinků. S tím jde ruku v ruce i hospodárnost – odebraná plazma je využita doslova do poslední kapky a jeden dárce se tak může podílet na záchraně života řady nemocných s různými chorobami od krvácení přes chirurgické výkony, komplikované porody a popáleniny až k nádorům a poruchám imunity. To je, myslím, ta nejlepší zpráva pro každého dárce.

Jaké jsou výhody pro dárce?
Mimo vyšší odběrový komfort a menší biologickou náročnost, o nichž jsem již hovořila, je to i určitá dárcovská svoboda. Zatímco odběry plné krve musíme velmi přísně regulovat podle požadavků kliniků a stavu skladových zásob, protože životnost červených krvinek je omezena na 42 dní a krevních destiček na pouhých 5 dní, plazmu mrazíme a její skladovatelnost je až tři roky. Dárce plazmy si proto může do značné míry sám určit, jak často bude plamu darovat. Jedna plazmaferéza je plnohodnotný dárcovský odběr jako každý jiný. Plazmu lze darovat po 14 dnech, tedy až 25x do roka. Plazmaferézy lze i kombinovat – střídat s odběry plné krve, vždy je to na vzájemné domluvě s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dárce.

Jak budete dárce plazmy získávat?
Doufáme ve spolupráci médií a Českého červeného kříže, velmi nám mohou pomoci a mnohde již pomáhají sami dárci tím, že jdou osobním příkladem a dalším potenciálním dárcům předají svoji pozitivní zkušenost. Máme také instruktivní prezentaci, s níž oslovíme školy, tvoříme vlastní propagační materiály, první učiněné kroky již se setkaly s velmi živým ohlasem (např. na Obchodní akademii ve Svitavách). Velmi vstřícně k našim aktivitám přistupují i oslovení umělci, jako například František Černý z Čechomoru. Nesmím zapomenout poděkovat za podporu vedení Svitavské nemocnice.
 

Máte dále zájem o dárce krve?
Samozřejmě, a zájem s rozvojem a specializací léčebných metod stále narůstá. Na jedné straně je třeba kompenzovat přirozený úbytek dárců odchodem do „dárcovského důchodu“ po 65. roce věku nebo ze zdravotních důvodů, a současně je třeba vytvářet a udržovat spolehlivou dárcovskou základnu, poskytující dostatečné rezervy i pro mimořádné potřeby a pro udržení vzestupného trendu plazmaferetických odběrů tak, aby byly v plné míře uspokojeny nároky všech zainteresovaných klinických oborů.

Proč je patronem dárců právě František Černý (a Karel Holas?)?
Je v tom obrovské pochopení, schopnost soucítění, trocha patriotismu a dlouholetý osobní příklad. Konkrétně u Černých je dárcovství dokonce rodinnou tradicí.
 

Jaká je jejich podpora dárcovství?
Kromě již uvedeného navíc naprosto nezištně věnovaný drahocenný čas a vystoupení bez nároků na honorář. Ve vzájemné spolupráci Svitavské nemocnice s umělci jsme pro dárce připravili na 19. prosince poděkování formou příjemného podvečera ve svitavském klubu Tyjátr, kde muzikanti z Čechomoru v komorním obsazení zahrají, dojde i na promítání, pohoštění a také křest kalendáře, který jsme vydali speciálně pro dárce krve a na jejich podporu.
 

Proč Vás napadl právě kalendář s motivy Vysočiny?
Nápad jsem nosila v hlavě asi rok a vznikl při mých toulkách Vysočinou, když jsem chodila místy, která jsme dříve objížděli s naším transfúzním mikrobusem za terénními odběry krve. A říkala jsem si, že zatímco já mám mnohdy problém se tam v zimě autem dohrabat, všichni naši věrní dárci z celého okresu bez ohledu na roční období dojíždějí pravidelně po nuceném zrušení terénních odběrů do Svitav. A tak mě napadlo, že by si zasloužili něco, co jim každodenně připomene náš dík. A Čechomor a Vysočina – také Českomoravská, to je nádherná harmonie. Však mnozí víte a ostatní uvidíte. Kalendář je především dárkem pro dárce krve. V omezeném množství si ho bude možno do konce února zakoupit na transfúzním oddělení nebo v pokladně Svitavské nemocnice – veškerý výtěžek bude investován do dalšího rozvoje dárcovství a transfúzní služby ve Svitavské nemocnici.

Děkuji.

Zdenka Hanyšová Celá

Zuzana Pustinová