1867 - 1890

VII. KALENDÁRIUM DĚJIN MĚSTA SVITAVY

Sestavili: © Radoslav Fikejz a Vladimír Velešík
Zdroj: Fikejz, Radoslav – Velešík, Vladimír: Kronika města Svitavy. Svitavy 2006

léta 1867–1890

1867
Ve městě zřízen Telegrafní úřad.

Založena mechanická tkalcovna plátna, juty a bavlněného zboží A. Beamt & Söhne. V roce 1910 jejím majitelem byl Ferdinand Beamt a pracovalo zde 150 zaměstnanců. K továrně patřila i mechanická tkalcovna v Muzlově. Sklady měla firma i ve Vídni. 

Svitavský rodák Thomas Christ přivedl 18. prosince do Svitav členky řehole Milosrdných sester řádu sv. Vincence z Pauly.

17. - 18 června proběhly oslavy 100. výročí založení střeleckého spolku.

1868
13. listopadu  se v Mor. Lačnově narodil  Franz Forberger (+1941), zakladatel houslařské dílny, pokračovatelé synové Ludvík a Robert

Založena tkalcovna barchetu Hubert Brexl.

1869
Dar V. O. Ottendorfera 1 000 zl. na fond hlavních škol.

Byla uzavřena smlouva o dodávce plynu s Vídeňskou průmyslovou plynárenskou společností a postavena městská plynárna.

Založen Spolek tkalců a sbor dobrovolných hasičů

Ve spolupráci s vídeňskými bankovními domy založil ve Svitavách Konrad Randa agenturu pro rozdělování bavlněné příze k domáckému zpracování.

27. listopadu vydal okresní úřad v Mor. Třebové vídeňskému obchodníku s plátnem Heinrichu Klingerovi povolení k nákupu, prodeji a výrobě lněného plátna ve měšťanském domě Konstantina Makowského na náměstí.

K 31. prosinci bylo provedeno sčítání lidu, které napočítalo ve Svitavách 699 domůí (169 ve městě a 530 na předměstí) s celkovým počtem 1 224 domácností. Počet přítomného byvatelstva byl 5 800 duší (1 461 ve vnitřním městě), z toho 2 708 mužů a 3 092 žen. Římských katolíků 5 579, jiného vyznání 221. Jiné prameny uvádějí 5 603 katolíků, 24 protestantů a 173 izraelitů. Žilo zde 1 926 cizinců. Ve městě působilo 13 duchovních, 36 úředníků ve veřejné správě, 5 četníků, 16 učitelů, 18  umělců, 1 advokát a 5 lékařů. Stav domácího zvířectva byl následující: 97 koní, 205 kusů dobytka, 4 ovce, 96 koz, 139 prasat, 34 úlů   Ve Čtyřiceti Lánech žilo v 205 domech 1 518 obyvatel a v Moravském Lačnově ve 190 domech 1 352 obyvatel.

14. května vstoupil v platnost zákon o všeobecné povinné školní docházce, . Prodlužoval školní docházku na 8 let a zřizoval školy všude tam, kde „v okruhu jedné hodiny po dobu nejméně 5 let žije více než 50 dětí“. Zlepšilo se i postavení učitelů, jak po stránce jejich přípravy, tak i materiálního zabezpečení, přičemž náklady na provoz obecné školy se přesunuly na obec a za vzdělávání učitelů zodpovídal stát. Výsledkem zákona bylo zřizování pětitřídních obecných a trojtřídních měšťanských škol s jedním ročníkem nepovinné nástavby. (viz 1877)

1870
Založena Obchodní banka ve Svitavách (Komerzialbank in Zwittau), která byla až do krachu v roce 1873 významným peněžním podnikem ve městě.

Byly potvrzeny okresním úřadem stanovy a služební řád dobrovolných hasičů ve Svitavách (Freiwillige Feuerwehr Zwittau).  

Založena firma Bratří Ettlové, jejíž majiteli byli Johann a Josef Ettlové. Tkalcovna juty a výrobna jutových pytlů a slamníků ve větší míře využívala parní stroje.

Založena výrobna bavlněného barchetu Franz Jaich, roku 1911 měla sídlo na Bismarckstraße č.o.3a , tedy na dnešní třídě T. G. Masaryka. V roce 1920 zaměstnávala 80 dělníků.

1870 - 1871
Pro zmírnění nezaměstnanosti se začaly zkrášlovat příkopy za pivovarem na dnešní  Máchově aleji. Zemský výbor věnoval 2 000 zl.

1870 - 1872
Starostou zvolen Constantin Makowsky.

1871
1. září byl uveden do provozu plynovod.

Zřízena obecná a měšťanská osmi třídní škola.

Postavena nová továrna na výrobu bavlněného zboží F. Sigmund na Novém městě. Podnikatel si nechal vystavět reprezentativní vilu.

V Mohelnici se narodil Othmar Kovařík - Kleinschmied, později učitel v Kunčině a ve Svitavách. Vojenský dopisovatel, autor publikací a statí o válce roku 1866 a o bitvě u Lipska. Padl na frontě 28. září 1915.

1872
1. března učinil pokus August Krautwurst o vydávání novin Zwittauer Wochenblatt. Vydávání bylo v krátké době zastaveno.

12. srpna pokus o dělnickou stávku za řešení mzdových otázek v hedvábnickém podniku Friedmannn. Stávka byla pro porušení koaličního zákona v zárodku potlačena.

Založena výrobna barchetu Franze Gerlicha.

Založen Spolek pro vzdělávání manufakturních dělníků a živnostníků (Verein für Fortbildung der Manufakturerarbeiter und Gewerbestandes)
a Odborný spolek manufakturních dělníků (Fachverein der Manufakturerarbeiter)
a Německý okresní spolek zemědělský (Deutscher Landwirtschaflicher Bezirkverein)

3. října jako ohlas na sjezdy textilního dělnictva ve Vídni a v Brně vznikl odborový spolek manufakturních dělníků, který byl o dva roky později rozpuštěn.

Založena velkopekárna Karl Ettl na Hältergass, dnes vysokomýtská pekárna NOPEK, spol. s r.o.

Založen dřevařský podnik Julia Langra.

1873 - 1878
Svitavským starostou zvolen Anton Geier

1873
Od 8. března začalo jednání o přesunu, rekonstrukcích a adaptacích správních budov ve městě. Jednalo se o prostory úřadoven okresního soudu, městské radnice a městského vězení.

2. dubna vydána tzv. dubnová ústava, která posílila zastoupení korunních zemí na sněmech a upravila volební systém.

 9. května došlo ke zhroucení vídeňské burzy. Ironií osudu se tento krach stal počátkem světové hospodářské krize.

Zřízena městská mateřská školka podle Frödelova systému, ve které se o 30 dětí mladších 5 let starala Theresia Ederová.

Krach Obchodní banky „Kommerzialbank“, jež byla ve Svitavách založena v roce 1870. Měla za cíl podporu drobných živnostníků a obchodníků, ale v důsledku spekulací ji postihl úpadek. Jeden z jejích spoluzakladatelů J. Budig přišel s plánem na odškodnění klientů z vlastních finančních prostředků. Banka v roce 1874 zanikla.

9. března otevřena Denní odborná škola tkalcovská (Tagesfachschule für Weberei).

1874
Zřízen homeopatický hospic s kaplí při klášteře Milosrdných sester.

1. května byla zřízena tabáková továrna. Její založení mělo zmírnit vysokou nezaměstnanost ve městě.

V rakouském Neudörflu byla ve dnech 5. - 6. dubna založena celorakouská sociálně demokratická strana. Na sjezdu byli přítomni delegáti z Brna, Prostějova, Šumperka, Nového Jičína, Březové a jeden ze Svitav. Strana v následujících letech získala masovou podporu a z odhadovaného počtu 800 - 1 000 dělníků ve Svitavách do strany vstoupilo kolem roku 1878 asi 100 dělníků. Dělníci se scházeli v hospodách na Hřebči, v Koclířově, Mikulči, ve Svitavách a Březové.

Pokus o založení Všeobecného dělnického vzdělávacího spolku, v roce 1877 zanikl.

1875
18. září vypukl požár ve vstupní síni pod věží farního kostela.

1. července přesídlení okresního soudu ze staré radnice do budovy Tetschnerovy přádelny, která byla zakoupena pro soudní účely. Za zásluhy a činnost pro město byl jmenován dr. Josef Holaschke, předseda okresního soudu, čestným občanem města.

12. srpna zahájilo město přestavbu někdejších masných krámů a měšťanského domu č.p.53 a zřídilo zde hasičskou zbrojnici.

Založen Učitelský spolek (Zwittauer Lehrerverein).

Zákonem bylo nařízeno nové zapisování do tzv. gruntovních neboli pozemkových knih. Gruntovnice byly nahrazením městských knih, jejichž agendu převzaly po roce 1850 okresní soudy. Po starém způsobu se do knih zapisovalo do roku 1875, kdy byl zaveden nový způsob zápisu.

1876
22. července začal vycházet Věstník pro Svitavy, Mor. Třebovou a okolí  - orgán zemského a lidového hospodářství, obchodu a živností, obecních a spolkových záležitostí (Der Anzeiger für Zwittau, Mähr. Trübau und Umgebung). Vycházel v Šumperku. Od č. 5 byl název změněn na Zwittauer Wochenblatt. Věstník vycházel pouze do 18. listopadu 1876.

2. března byla zrušena pošta na nádraží, která byla založena roku 1849.

Bylo instalováno plynové osvětlení města.

Johann Budig se stal za Svitavy poslancem říšské rady, funkci zastával do roku 1885.

Založena přádelna juty Hugo Preßfreunda, syna Julia Preßfreunda. K přádelně měla být přistavěna i budova tkalcovny, s níž Hugo počítal ve svých žádostech od roku 1875. Na doporučení obchodní a živnostenské komory v Brně získal oprávnění používat ve znaku císařského orla s názvem továrny k. k. privilegierte mechanische Juteweberei. Stavba nové tkalcovny byla sice povolena, ale chyběly finanční prostředky a vzrostla továrníkova zadluženost. Roku 1879 mu byl svitavský závod soudně zabaven. 

Byly zavedeny stroje na parní pohon v továrně na výrobu jutového zboží Julia Preßfreunda a výrobna byla osvětlena elektrickými obloukovými lampami. Bylo-li tomu skutečně tak, pak bylo takové osvětlení použito poprvé na celé Moravě.
28. července 1877 byla podle plánů Johanna Biera přistavěna nová strojovna, kotelna a zcela přestavěna budova tkalcovny. Nejpozději 25. listopadu byl zde zahájen provoz.

1877
Založena ruční tkalcovna barchetu Franz Alscher.

Byla oddělena chlapecká měsťanská škola od dívčí a byla zahájena stavba nové školy na náměstí.

14. června byla zahájena stavba nové školní budovy v Mor. Lačnově. Před tímto datem se vyučovalo na mnoha místech v obci. Podnět ke stavbě školy dal starosta obce Anton Haupt. Škola byla vysvěcena 6. října 1878 a 10. října byla zahájena výuka ve dvou třídách.

Od 8. července začaly vycházet noviny Mährisch Trübauer Wochenblatt,  které se od 3. ledna 1878 přejmenovaly na Schönhengster Zeitung. Další změna názvu byla 5. července 1884 opět na Mährisch Trübauer Wochenblatt a od 3. ledna 1885 na Wochenblatt für Mährich Trübau und Zwittau sammt Umgebung. Od 5. března 1900 až do II. světové války byl obnoven název Schönhengster Zeitung.

1878
Založena firma  L. Baudisch & Sohn. Byla to první mechanická výrobna lněného a bavlněného zboží ve Svitavách. Na konci století, v době největšího rozkvětu, firma zaměstnávala na 100 dělníků. Výrobní prostory se nacházely v areálu dnešního Dřevojasu na ulici T.G.Masaryka.

15. srpna projížděl městem korunní princ Rudolf. Byl uvítán na svitavském nádraží místními spolky a zejména hasičským sborem.

1879–1884
Svitavským starostou zvolen Johann Budig.

1879
Místní katecheta Floriana Peter nechal opravit věž kostela sv. Floriána. Na věži byly nainstalovány věžní hodiny.

Zaveden pondělní obilní trh a trh na osiva.

Založen Spolek válečných veteránů (Militär-Veteranverein).

Továrník L. Baudisch zažádal o zaslání vzorků oblíbené bavlněné tkaniny Allagia, která se vyráběla v Sýrii, v Sasku a Švýcarsku. Podnikatelův záměr byl jasný: zvýšení konkurence firmy na evropských trzích. Pracovní silou měli být domácí tkalci nejen ve Svitavách, ale i na Poličsku.

Založena továrna bavlněného zboží Sam Hatschek, která zaměstnávala v roce 1910 na 50 dělníků.

1880
Tajné schůze dělníků ze Svitav a Březové v hostincích na Hřebči a v Koclířově v letech 1879 - 1880 byly sledovány policií. Dělníci na nich projevovali anarchistické názory,  na schůzích byly rozšiřovány letáky dopravované z Vídně.

Založena strojírna a od roku 1888 slévárna A. Anderle na výrobu zemědělských strojů.

Založen Sbor dobrovolných hasičů v Mor. Lačnově.

K 31. prosinci proběhlo pravidelné sčítání obyvatelstva.

1881
Heinrich Klinger a Johann Budig rozšířili své továrny.

1882
Byl založen Okrašlovací spolek (Verschönerungsverein). Měl velkou zásluhu na zvelebování města, podílel se na založení parku na dnešní Wolkerově aleji. Jeho dlouholetým předsedou byl MUDr. Ernst Donth (1861 - 1938).

Dokončena přestavba továrny J. Budiga.

Dělníci z tkalcoven založili Všeobecný čtenářský spolek, který propagoval socialistické myšlenky. V brněnském časopise Volksfreund byla otištěna zpráva od svitavského dopisovatele o pracovních podmínkách v Ettlově závodě. Tam dělnice, kterým nebylo ani 15 let, musely pracovat od šesté, resp. páté hodiny ranní do desáté večerní za denní mzdu 35 až 40 krejcarů. Množství kritických hlasů bylo ale továrníky, kteří poukazovali na ekonomickou recesi,  ignorováno.

9. července se ve Svitavách konal první výjezdní sjezd Německého spolku z Brna. Účastníci přijeli zvláštním vlakem a byli pozdraveni tisíci lidmi v čele se starostou J. Budigem. Město bylo ozdobeno černo - červeno - žlutými prapory. Akce měla podpořit německou jednotu na Moravě. 

Založena domácí tkalcovna dámského plátna a lodnu Moritze Bayera, kde bylo zaměstnáno na 50 tkalců.

1883
V oficiálním dopise z 15. června seznámil V. O. Ottendorfer starostu Johanna Budiga se svým záměrem poskytnout finanční dar na stavbu nové budovy nemocnice. V dopise mj. napsal: „Jsem vždy připraven být mému rodnému městu nápomocen a zasáhnout proti bídě, pokud se jedná o podporu chudých, starých a práce neschopných lidí - kdo může pracovat, má pracovat!“ Téhož roku udělilo město Svitavy V.O. Ottendorferovi čestné občanství, o čemž jej písemně informovalo.

Založena mechanická tkalcovna barchetu Alois Nagl.

1884
27. srpna byla zahájena oprava věže kostela sv. Jiljí. Ttesař Franz Jokesch sňal báň věže a do ní byl vložen pamětní spis. Oprava skončila 27. září t. r.  Z pamětního listu: počet domů v celém městě se díky zakládání nových továren zvýšil na 750.  Ve městě působilo 10 spolků. Průměrná mzda dělníka dosahovala 50 krejcarů až 1 zl. denně při dvanáctihodinové pracovní době.

Byla zahájena stavba tovární budovy hedvábnické firmy Maxmilian Friedmann v sousedství nově budované stavby přádelny Johanna Budiga na Fabrikstraße č.o. 35. Friedmann  stavěl podle plánů brněnského architekta Emila Prochasky. Stavební práce na Budigově továrně provedl stavitel Johann Bier.

24. srpna vyšlo první číslo nepolitického zábavního časopisu Zwittauer Reform. O povolení časopis vydávat požádal okresního hejtmanaí Franz Blodig. V následném vyjádření četnické stanice k žádosti se pravilo, že Franz nemá k vydávání žádné předpoklady a že ve skutečnosti časopis koncipuje jeho bratr, známý socialista Ferdinand Blodiga ze Čtyřiceti Lánů. Vyšlo pouze 14 čísel, neboť přihlášení předplatitelé nedostáli svým závazkům.

Ottendorferův přítel, bankéř Hermann Flesch, seznámil město se záměrem mecenáše poskytnout městu dar na charitativní projekt.

Vznikla První svitavská mechanická tkalcovna barchetu a barevného plátna, firma Emanuel Portele, se sídlem ve Čtyřiceti Lánech. Pracovala na 66 mechanických stavech a využívala vodní pohon. Sklady měla i ve Vídni a Terstu.

Bylo založeno Družstvo řemeslných živností (Gennoschenschaft handwerkmäßigen Gewerbe). Od roku 1890 jej řídil Ferdinand Werner.

1885 - 1893
Svitavským starostou zvolen Friedrich Sander.

1885
Byl kolaudován nově zrekonstruovaný vodovod ze Schwemmteichu.

Založen  Okresní svaz hasičů č. XXII Svitavy (Feuerwehr Bezirksverband Nr. XXII Zwittau) a vznikla místní skupina Školského spolku (Schulverein).

25. ledna se v Mor. Lačnově narodil Leopold Paar. Po studiích na svitavské reálce vystudoval Vysoké účení technické v Brně s titulem diplomovaného inženýra. Po I. světové válce zastával úřad vrchního stavebního rady v Lačnově a věnoval se dějinám obce. Zemřel 19. ledna 1953 ve Welzheimu.

1886
28. srpna přijel V. O. Ottendorfer do města v doprovodu dcery Mathildy, baronky Riedl von Riedenstein, a jejími dětmi Isabelou a Ferdinandem. O den později se zúčastnili slavnostního otevření sirotčince a chudobince a také nemocnice. Oslavy začínaly ráno odhalením Ottendorferovy busty a prohlídkou sirotčince a pokračovaly otevřením nemocnice. V odpoledních hodinách se konal v zahradě Střelnice koncert. Oslavy byly zakončeny tanečním večerem v sále Střelnice. Příštího dne Ottendorfer opustil město.

1887
Do děkanského úřadu ve Svitavách nastoupil Adolf Pauler. Narodil se 1. července 1845 v Kamitz (pravděpodobně slezské Kamenky).  Po gymnaziálních studiích v Olomouci byl v roce 1870 vysvěcen na kněze. Dne 7. srpna měl primici a sloužil jako kooperátor v Potštátě, Rapotíně a Jindřichově ve Slezsku (Hennersdorf).  Od roku 1882 působil jako farář v Guntramovicích (Gundersorf) u Mor. Berouna. Po nástupu do Svitav si jako hlavní úkol vytkl opravu farního kostela. V roce 1902 ze zdravotních důvodů odešel na odpočinek, na sv. Silvestra odsloužil poslední mši sv. a v roce 1903 se přestěhoval do Šternberka. Zde 6. srpna téhož roku  zemřel. Pohřben byl 10. srpna za účasti mnoha obyvatel města.

Stavba bočního křídla chlapecké měšťanské školy.

Dohotovení vodovodu ze Sigmundsriedu (Hältergasse).

Založena místní skupina Svazu Němců severní Moravy (mužská odnož) - (Männerortsgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens), ženská obdoba spolku založena v roce 1902.

Proběhla stávka v Albrechtově jirchárně za snížení pracovní doby. Stávka byla úspěšná díky solidaritě kožedělných dělníků z Třebíče, Prahy a Vídně. Úřady ve městě zachytily letáky, které byly přibaleny do zásilky příze. V dělnickém hnutí se postupně prosazoval umírněný proud odporu, který spoléhal na kontrolu živnostenského inspektorátu z Brna.

Založena továrna bavlněného, lněného a barevného zboží a tkalcovna Bratří Hauptů, která navazovala na přádelnu bavlny Ferdinanda Haupta. V roce 1910 zde pracovalo 70 mechanických a 100 ručních stavů. V tomto roce vznikla i  výrobna barchetu Franz Pirschl ml.

1888
9. dubna uvařena první várka ve měšťanském pivovaru.

21. dubna  vzniklo svitavské pěvecké sdružení „Veselá mysl“ „Frohsinn“, které mělo v repertoáru lehčí hudbu a věnovalo se organizování bálů. Počet členů se pohyboval kolem 46.

9. května proběhla stávka dělníků za zvýšení mezd v Ettlově továrně. Za hlavní organizátory byli označeni Franz Fuchs a Ferdinand Blodig. Během průvodu městem byli sice dělníci zastaveni a průvod rozpuštěn, ale stávka skončila částečným úspěchem.

1889
Mezi Svitavami se konaly císařské manévry. Za přítomnosti Františka Josefa I., který se ubytoval na litomyšlském zámku, a polního maršála arcivévody Albrechta se manévrů účastnilo 70 000 mužů II. rakouského armádního sboru. Manévry trvaly 5 dní a skončily počátkem září. Hlavní štáb sídlil ve Svitavách ve Sponerově vile.

Zřízena Živnostenské školy pokračovací.

1. května demonstrovalo několik dělníků za zlepšení pracovních podmínek ve zdejších  továrnách. Výsledkem bylo založení místní skupiny německé soc. demokratické strany (DSAP) pod vedením Johanna Lehnerta (1904 - 1910) a později Stefana Jandla, současně činného v Unii textilních dělníků. Za jeho úřadu svitavská DSAP značné posílila.

Na sjezdu německé sociálně demokratické strany v Hainfeldu (30. prosince 1888 - 1. ledna 1889) byla obnovena jednota strany v Předlitavsku. Strana se zmítala ve sporech mezi radikály a umírněnými, což oslabovalo společný postoj při prosazování řešení sociálních problémů dělníků. Sjezdu se zúčastnili dva delegáti ze Svitav. Současně bylo ustaveno Komité pro zřízení německého spolkového domu.

Vznikl Dělnický vzdělávací spolek „Vorwärts“.

Založena výrobna lněného, jutového a bavlněného zboží, barevna a bělidlo Sponer.

1890
4. - 19. ledna probíhala ve Vídni z iniciativy Taaffeho vlády česko-německá jednání.

Založena tkalcovna bavlněného zboží a barvírna Carl Regner ml. na Pražské ulici, roku 1910 měla 150 zaměstnanců.

Dělnický spolek Vorwärts uspořádal zářijovou slavnost dělnictva ve dnech 7. a 8. září. Zaznívaly antiklerikální a socialistické projevy. Ve zprávě policejního komisaře se objevilo hlášení o 400 cizích návštěvníků z řad dělnických a osvětových spolků z Brna, Boskovic, Mor. Třebové, Březové, České Třebové, Lanškrouna a Sázavy.

Sčítání lidu k 31. prosinci s výsledkem 7 787 obyvatel, z toho 340 české národnosti. Ze 1 647 obyvatel vnitřního města mělo 991 cizí domovskou příslušnost. Na předměstí žilo 6 140 obyvatel, z toho 3 167 osob cizích. U cizích rozuměj osobu, která nebyla zdejšího původu nebo nežila ve městě alespoň 10 let. Počet osob rozdělených podle pohlaví představoval 3 545 mužů a 4 242 žen. Celkový počet domů 824 (169 ve vnitřním městě), počet bytů 1 530. Podle náboženství zde žilo 7 515 katolíků, 69 protestantů, 200 izraelitů a 3 bez vyznání.
Ve Čtyřiceti Lánech počet obyvatel dosáhl čísla 2 147 osob, z toho 720 cizích, Čechů 78. V Lačnově pak žilo 1 719 obyvatel. 

Narodil se Alois Steis, později odborný učitel a vlastivědec. Stal se průkopníkem tělesné výchovy ve Svitavách a po roce 1938 se stal referentem pro tělesnou výchovu v Opavě. Po skončení války zahynul v trestní vazbě ve Svitavách.

Tweet