Šance pro život – výstava fotografií Jindřicha Štreita s problematikou bezdomovectví a sociálního vyloučení

Soubor 33 fotografií Šance pro život vznikl ve Svitavách v průběhu roku 2015. Představuje současnou šíři i hloubku problému bezdomovectví. Autor se soustředí na osudy místních lidí prožívajících strádání na ulici často na hranici lidské důstojnosti. Mezi bezdomovci ve Svitavách a okolí města se autor snímků pohyboval po dobu roku 2015 tak, aby jednotlivé osoby zachytil nejen ve všech ročních obdobích, ale také v nejrůznějších situacích, typických pro způsob jejich života. Svitavané velmi dobře poznají nejen některé osoby, ale také konkrétní místa. Problematice bezdomovectví se autor věnuje několik let, ale soubor fotografií ze Svitav je specifický především tím, že se celý věnuje pouze místní komunitě bezdomovců nebo osob na hranici sociálního vyloučení.

Jindřichu Štreitovi je bližší vyjadřovat se fotografickým ztvárněním, než slovy či texty. To je i důvod, proč jednotlivé snímky nepojmenoval. Základní snahou autora je vytvořit prostor pro skutečné přemýšlení o problému. Svou prací představuje však nejen realitu, ale z jeho práce čiší především snaha o hledání naděje do budoucnosti. Naděje nejen pro sociálně vyloučené, ale pro každého z nás.

Dokument o lidech z okraje společnosti

Jindřich Štreit spolupracuje více než deset let s městem Svitavy. V minulosti mohli Svitavané navštívit v místním muzeu a galerii rozsáhlou retrospektivní výstavu mapující jeho nejvýznamnější cykly nebo v centru Fabrika výstavu Cesta ke svobodě zaměřenou na problematiku závislostí. Několikrát autor při vernisážích nebo komentovaných prohlídkách o svých dílech s návštěvníky diskutoval. Ve spolupráci s kulturními zařízeními a sociálními pracovníky města vznikl i nápad, jak podpořit projekt Šance – zařízení pro sociálně vyloučené osoby. „Projekt mě velmi silně zaujal, přemýšlel jsem, co bych pro jeho uskutečnění mohl udělat “, prozradil začátky dokumentování bezdomovců ve Svitavách Jindřich Štreit.

Bezdomovci barevně
Oproti obvyklému způsobu zachycování snímků jsou vystavovaná díla výjimečná technickým zpracováním. Jindřich Štreit na čas vyměnil milovanou Leicu za digitál. Místo černobílých obrázků, s pro Štreita charakteristickým zrnem, jsou vystavované fotografie vyvolané v počítači a barevné. Snad až příští cykly fotografií napoví, který způsob zachycování přítomnosti bude do budoucna Štreitovi bližší.

Nebuďme lhostejní, přemýšlejme o problému!
Město Svitavy provozuje několik služeb, kterými se již téměř 15 let snaží usměrňovat problém bezdomovectví nebo sociálního vyloučení. Konkrétně provozuje od roku 2001 Azylový dům pro bezdomovce, který poskytuje ubytování 16 mužům. Zpočátku fungoval pouze jako noclehárna. Na nárůst počtu bezdomovců město Svitavy v roce 2012 reagovalo otevřením tzv. nízkoprahového centra na ulici 5. května. Centrum slouží k poskytování základních potřeb – tepla, hygieny, ošacení, vlastní přípravě stravy, základnímu poradenství apod. Limitem pomoci se však stávají podmínky pro práci s touto skupinou osob. Řešením by se měl stát připravovaný projekt Šance. Cílem projektu je zabezpečit podmínky pro komplexní a efektivní systém poskytování pomoci sociálně vyloučeným osobám ve Svitavách. Snahou je přispět k sociálnímu začlenění maximálního počtu klientů. Usměrňování problematiky bezdomovectví a sociálního vyloučení je možné pouze za předpokladu doplnění systému o služby sociální intervence včetně podporovaného zaměstnávání. „Čeká nás velmi složitá cesta. Problém bezdomovectví se nepodaří ani tímto projektem vyřešit, máme šanci jej alespoň částečně regulovat. Bez jeho přispění budou výsledky naší práce nízké“, říká Erich Stündl, koordinátor prevence kriminality.

Setkání s autorem fotografií Jindřichem Štreitem 4. února 2016
Ve čtvrtek 4. února 2016 v 17:00 hodin se uskuteční v nově otevřených prostorách kina Vesmír na ulici Purkyňova slavnostní vernisáž k zahájení výstavy za účasti autora a mnoha hostů. Na setkání je srdečně zvána široká veřejnost, kterou zajímá problém bezdomovectví nebo třeba i těch, kteří se zabývají fotografií jako uměleckým prostředkem.

Výstava Jindřicha Štreita v areálu kina Vesmír Svitavy bude přístupná veřejnosti:
Úterý, středa, čtvrtek, neděle od 16:00 do 22:00 hodin
Pátek, sobota od 18:00 do 22:00 hodin

Zpracoval: Erich Stündl, koordinátor prevence kriminality MěÚ Svitavy

Jindřich Štreit
Narozen 5. září 1946 ve Vsetíně na Valašsku (Morava). V roce 1956 se s rodiči a sourozenci přestěhoval do podhůří Jeseníků (Těchanov). Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Ženatý od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika a vnuk Daniel.

Po absolvování univerzity začal vyučovat na Základní devítileté škole v Rýmařově, následujícího roku se stal ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. Kromě své pedagogické a fotografické činnosti se věnoval veřejně prospěšné práci. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku 1997 v Bruntále. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech České republiky i v zahraničí.

První impulz k fotografování dostal od otce. V roce 1964, v době studií, ho podnítil k fotografování prof. Jan Bukovjan. Štreit se účastnil fakultních výstav a studium zakončil první samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se koncepčně věnoval zobrazování vesnického života. Soustředil se na portrét a na romskou tematiku. V letech 1974–1977 absolvoval Školu výtvarné fotografie, jeho závěrečnou prací byl soubor z divadelního zákulisí.

V roce 1982 se zúčastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky.

Důvodem stanovení trestu podle dvou paragrafů trestního zákona (hanobení republiky a jejího představitele) byla interpretace vystavených i nikdy nezveřejněných fotografií (po úřední prohlídce celého archivu fotografa). Součástí trestu bylo zabavení části negativů a pozitivů a fotoaparátu (coby nástroje trestných skutků). Jindřich Štreit měl zakázáno pokračovat ve své trestné činnosti fotografování a byl sledován. V dějinách fotografie je tento případ pravděpodobně unikátní.

Po propuštění z vězení nesměl Štreit učit. Nejprve pracoval jeden rok v knihovně a po uzavření soudního jednání si musel najít zaměstnání jako dispečer Státního statku Ryžoviště. Ještě intenzivněji se věnoval kulturní činnosti a fotografování. Po státním převratu v listopadu 1989 se Štreitova situace změnila. V letech 1991–1994 byl zaměstnancem okresního úřadu a posléze muzea v Bruntále.

Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde pedagogicky působil v letech 1991–2003, se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie. V roce 2009 získal profesuru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2014 na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě mu byl udělen titul Doctor honoris causa.

Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, Německu, Japonsku, Číně, Maďarsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, Čečensko) Brazílii, Moldávii, ale také v České republice (Ženská věznice, Břevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobodě, Lidé Třineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko, Tichá nemoc, Hledat anděla, Lidé Vítkovska, Ocelový svět, Vítkovice, Divadelní svět Brno, Jsme ze stejné planety, Kde domov můj?, Držíme spolu). Na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity se podílí na vedení několika studentských projektů (Lidé Hlučínska, Náš svět, Zlín a jeho lidé, Dobrovolně, Opava na prahu 3. tisíciletí, Dopravní podnik Olomouc).

Je členem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarníků, Aktivu volné fotografie při Pražském domě fotografie a Umělecké besedy v Praze.
Jindřich Štreit připravil více než tisíc sto autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal přes třicet knih a mnoho katalogů, je zastoupen v nejvýznamnějších sbírkách a bylo o něm natočeno několik filmů.

Fotogalerie

Fotogalerie