Kácení dřevin rostoucích mimo les

Kácení dřevin rostoucích mimo les (dále jen dřeviny) upravuje § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Platí zásada, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Pouze ve výjimečných případech tato zásada neplatí. Povolení lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Kácení dřevin na pozemcích určených k plnění funkcí lesa se řídí zákonem č. 289/1996 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů.

Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může být vydáno jen po dohodě se silničním správním úřadem. Povolení ke kácení dřevin u železničních drah může být vydáno jen po dohodě s drážním správním úřadem. Při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, musí být kácení oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, tj. Městskému úřadu Svitavy. Ke kácení zvláště chráněných druhů dřevin (jeřáb český, jalovec obecný nízký, tis červený, dřín obecný, dub pýřitý, vrba plazivá) je třeba v zákonem stanovených případech rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje o udělení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin.

Vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a vyhláškou č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., byly stanoveny případy, kdy není třeba povolení ke kácení ani se na ně nevztahuje povinnost kácení oznámit.
Povolení ke kácení dřevin se nevyžaduje:

pro dřeviny o obvodu kmene měřeného ve výšce 130 cm do 80 cm,
pro zapojené porosty dřevin o celkové ploše do 40 m2,
pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako plantáž dřevin,
pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití zeleň (zastavěné území je dle stavebního zákona území vymezené územním plánem. Tento termín však nesmí být zaměňován termínem zastavitelná plocha).

Toto neplatí v případech, kdy tyto dřeviny jsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí (souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně 10 stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a plantáží dřevin – dle evidence v katastru nemovitostí ).

Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a plochy, které byly registrovány jako významné krajinný prvky (jejich přehled je k dispozici v územních plánech obcí, v územně analytických podkladech u Městského úřadu Svitavy, odboru výstavby a u Městského úřadu Svitavy, odboru životního prostředí). U ostatních významných krajinný prvků je nezbytné předchozí posouzení rozsahu požadovaného kácení orgánem ochrany přírody, tj. Městským úřadem Svitavy, z hlediska jeho dopadu na ekologicko-stabilizační funkci VKP. Rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku je předběžnou otázkou pro rozhodnutí obecních úřadů o kácení.

Kácením dřevin mohou být dotčeny i další zájmy chráněné zákonem – volně žijící ptáci, zvláště chráněné druhy rostlin živočichů (ptáci, netopýři, bezobratlí), krajinný ráz (např. kácení dřevin u komunikací), ptačí oblasti (na území ORP Svitavy se nenachází), evropsky významné lokality (přehled je k dispozici u Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství a u Městského úřadu Svitavy, odboru výstavby – územně analytické podklady), památné stromy (za doby trvání jejich ochrany nelze kácet a nelze v jejich ochranné pásmu provádět žádnou škodlivou činnost bez souhlasu Městského úřadu Svitavy, jejich ošetřování lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, který je vyhlásil) a zvláště chráněná území (na jejich území a na území jejich ochranných pásem je příslušným orgánem ochrany přírody Krajský úřad Pardubického kraje, odbor ŽP a zemědělství).

Pokud je důvodem kácení stavba, která podle stavebního zákona podléhá posuzování v územním i stavebním řízení, může být povolení ke kácení vydáno až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin. Podle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu a metodického vedení Ministerstva životního prostředí může být závažný důvod pro pokácení dřevin v tomto případě dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny. Součástí žádosti o povolení kácení musí být rozhodnutí o povolení umístění stavby. Orgán ochrany přírody však nemá povinnost takové kácení povolit. Pokud bude kácení povoleno, musí být v podmínkách rozhodnutí stanoven termín, kdy lze s kácením dřevin začít a tímto termínem by měl být okamžik nabytí právní moci stavebního povolení.

Podléhá-li záměr (stavba) posuzování podle zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení, musí být stanovisko EIA jedním z podkladů pro rozhodnutí.

V případě, že jsou dřeviny součástí národní kulturní památky nebo kulturní památky chráněné podle z.č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je nutné postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem památkové péče. Kácení lze povolit pouze za předpokladu souhlasného závazného stanoviska orgánu památkové péče. I zde platí, že orgán ochrany přírody nemá povinnost takové kácení povolit.